V předvečer demolice budovy, v níž Klub Eugenia Curiela sídlil více než padesát let, přemítáme o tom, jak dokázal v kulisách restaurace mít tak silný vliv na politický a kulturní život v Lucembursku.
Klub Eugenia Curiela, sídlící v čísle 107 na route d´Esch, se ocitá v tíživé situaci. Budova, která sloužila jako lucemburské sidlo Italské komunistické strany, jež zanikla v roce 1991 a byla znovuobnovena jako strana sociálně-demokratická, překáží rozvoji developerských projektů v hlavním městě. V roce 2024 bude zbořena.
Budova patří klubu od roku 1978 a z architektonického hlediska nejde o žádný skvost. Byla však svědkem zrodu mnohých spolků a lucemburských potitických organizací. Místní restaurace a společenské sály představují památné místo pro pluralitní levicové hnutí.
Zachovat stopu znamená především mluvit o zrodu kulturní kolébky Lucemburska, jejíž výsledky nás dnes obklopují a podvědomě živí. Osobnosti veřejného života, ekonomiční hybatelé, představitelé kulturního světa, mnozí z nich se chodívali nasytit intelektuálně i fyzicky na toto neuvěřitelné místo.
Jeho charakteristickým znakem byl vztah mezi aktivismem a kuchyní. Bod rovnováhy mezi hlavou a břichem.
Po projekci filmu následuje diskuse s režisérem Donatem Rotunnem a malá ochutnávka italských specialit a lucemburského vína.
Vstupenky
Certifikace a další informace