Vyšehrad otevře o víkendu své brány milovníkům vegetariánských pochoutek

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Divadlo pod otevřeným nebem má zvláštní kouzlo – v plenéru umění dýchá jiným životem. Jedním z takových prostorů je Letní scéna na Vyšehradě, venkovní amfiteatr uprostřed hradeb, který je v provozu od 90. let 20. stol.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí.

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.