Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.
Spletitý systém kasemat, chodeb pro rychlý přesun vojska, vznikal v průběhu 17. a 18. století v souvislosti se stavbou barokního bastionového opevnění. Vyšehradské kasematy mají délku přes 1 km, chodby jsou zhruba 1,5 m široké a 2 m vysoké. Největším podzemním prostorem je
tzv. Gorlice o rozloze 300 m
2 a výšce 13m. V případě válečného ohrožení sloužila jako shromaždiště vojska, skladiště střeliva a potravin. Dnes je zde umístěno šest originálních sousoší z Karlova mostu.
Prostor byl vyklizen, zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti v 90. letech 20. století.
Sál Gorlice je součástí prohlídky kasemat a je zde umístěno 6 originálních soch z Karlova mostu:
- sousoší sv. Bernard s Madonou od M. V. Jackla (1709)
- sousoší sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského od J. B. Kohla (1708)
- socha sv. Vojtěcha od F. M. Brokoffa (1709)
- socha sv. Anny od M. V. Jackla (1707)
- sousoší sv. Ludmily s malým Václavem od M. B. Brauna (1720 – 1724)
Stavba Vyšehradské pevnosti byla započata roku 1654.
Vyšehradská pevnost byla postavena na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III.
V pravé části kasemat se nachází podzemní sál zvaný Gorlice.
Původním účelem sálu Gorlice bylo sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.
Vyšehradské kasematy mají délku přes 1 km.
Největší podzemní prostor je Gorlice s rozlohou 300 m2 a výšce 13m.
V sálu Gorlice můžete vidět sousoší sv. Bernarda s Madonou, sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, sochu sv. Vojtěcha, sochu sv. Anny a sousoší sv. Ludmily s malým Václavem.
Vyšehradské kasematy byly zpřístupněny veřejnosti v 90. letech 20. století.
Chodby Vyšehradských kasemat jsou zhruba 1,5 m široké a 2 m vysoké.
Během prohlídky kasemat můžete vidět šest originálních sousoší z Karlova mostu umístěných v sálu Gorlice.