#světovéČesko a vydejte se na cestu do minulosti v Koněpruských jeskyních

Koněpruské jeskyně vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Objeveny byly až roku 1950, při odstřel v Houbově lomu. Jeskynní systém je vytvořen pod vrchem Zlatý kůň (475 m n. m.) ve třech výškových úrovních. Na jeho vzniku se podílela převážně korozní činnost atmosférických vod v prvohorních vápencích, které tvoří převážnou část Českého krasu.

Podstatná část prostor vznikala v období druhohor. Během postupného rozšiřování puklin a chodeb docházelo i k řícení stropů za vzniku větších dómů a propastí. Některé části svrchního patra byly v dávné minulosti přístupné, později ovšem upadly v zapomnění. V hlinitých sedimentech chodeb se nacházelo velké množství kosterních pozůstatků pravěké jeskynní zvířeny staré až 150 tisíc let. Jeskynní medvědi, hyeny a další obratlovci v jeskyních žili, ale také do nich napadali strmými propastmi. Další část kosterních pozůstatků byla do jeskyně splavena z povrchu. Podobným způsobem se do jeskyní dostaly i kosti pravěkého člověka a jeho kamenné a kostěné nástroje.

Stačil jediný odstřel 14. září 1950 ve vápencovém lomu Zlatý kůň u Berouna – a pod zemí se objevil dosud neznámý krasový labyrint. Těžba se musela zastavit a Koněpruské jeskyně se po letech průzkumu otevřely veřejnosti 2. srpna 1959, aby ukázaly svou podzemní krásu.

 

Výzdoba růžičkovou kapustou

Nejstarší a zcela unikátní výzdobu jeskyně jsou krápníkové útvary připomínající růžičkovou kapustu, někomu mohou připomínat i květák. Jeskyňáři jim důvěrně říkají „koněpruské růžičky“. Unikát tvořený kalcitem a chalcedonem je starší více než 1,5 milionu let. Některé z růžiček obsahují zrna či vrstvičky čirého nebo mléčně zbarveného opálu. Opál se vyskytuje i v jiných jeskyních, růžičky s opálem jsou však světovým unikátem. Jsou pozůstatkem z dávných dob, kdy na povrchu doznívalo tropické až subtropické klima.

Mimo růžiček je v Koněpruských jeskyních široká škála krasových útvarů – stalagmity, stalaktity a stalagnáty. Největší z prostorů je tzv. Proškův dům, kterému dominuje největší stalagmit českých jeskyní s názvem Mohyla. Celková délka všech prostor Koněpruských jeskyní činí 2 050 m. Zpřístupněná trasa o délce 620 m vede svrchním a středním patrem, spodní patro je přístupné pouze speleologům.
 

Květák na Mallorce

Zatímco Koněpruské jeskyně leží jen 30 km za Prahou, za jeskyněmi Cuevas de Genova byste se museli vypravit až na Mallorku, do Baleárského souostroví ve Středozemním moři, patřící Španělsku. A možné byste se zde cítili tak trochu „jako doma“ v Koněprusech – jeskyně jsou si totiž velmi podobné. Na rozdíl od ostatních čtyř jeskyň na ostrově, vytvořila Cuevas de Genova sladkovodní voda. Velkým unikátem jsou zde růžičkové útvary, kterým místní přezdívají květák nebo popcorn.
 
Jeskyně byly objeveny roku 1906 zcela náhodně, při výstavbě studny ve čtvrti Janov náležící k městu Palma de Mallorca. Turisté v nich oceňují nejen „květákovou“ výzdobu, ale také excentrické tvary krápníků velmi pestrých barev. Oproti velmi navštěvované Dračí jeskyni nebo jeskyni Hams se jedná o komorní prostředí bez davů turistů, což je další plus.