Česká cena za architekturu – soutěžní přehlídka České komory architektů

Vydejte se na místa, kde architektura léčí, spojuje, uklidňuje i baví – od Domu pro Julii, dětského hospice v Brně až po jemně modelovanou krajinu u jihomoravských Vohančic. Do těch a mnoha dalších míst zve Česká cena za architekturu, celostátní přehlídka architektury, urbanismu a krajinářské tvorby. Záměr je jasný: ukázat veřejnosti, že kvalitní architektura není výsadou velkých měst ani ikonických budov, ale může to být rodinný dům, malé komunitní centrum, park, kaple u polní cesty nebo projekt, který „jen“ promění, jak se chová krajina při dešti. Hodnotí se vždy stavby dokončené v posledních pěti letech na území České republiky.
 

Finalisté a jediný vítěz

Na rozdíl od většiny jiných soutěží se v České ceně za architekturu nehraje na kategorie. Není tu „nejlepší dům“, „nejlepší interiér“ ani „nejlepší veřejná stavba“. Všechna díla soutěží dohromady a porota uděluje jednu hlavní cenu, tituly Finalista a řadu dalších ocenění – ministerstev, partnerů, či nově i Cenu Aleny Šrámkové, která upozorňuje na výraznou roli architektek. Přihlášení je zdarma a přihlásit se může kdokoli z autorů.
 
Přihlášené stavby posuzuje pětičlenná mezinárodní porota složená z architektů a architektek, kteří působí napříč Evropou i mimo ni. Porotci do Česka pravidelně přijíždějí na několikadenní „architektonický maraton“ – objíždějí nominované realizace, mluví s autory, konfrontují různé přístupy a všímají si detailů, které na fotce nevidíte: jak se stavba chová ve městě či krajině, jak se v ní lidé pohybují, jak stárne. Výsledkem je pohled zvenku, nezatížený místními vztahy, ale zároveň velmi objektivní a konkrétní.
 

Deset let České ceny za architekturu

Rok 2025 byl pro Českou cenu za architekturu jubilejní – soutěž slavila deset let existence. „Měřeno lidským věkem jde zatím jen o žákyni základní školy,“ poznamenal s nadsázkou předseda České komory architektů Jan Kasl. Už bez nadsázky ale připomněl, že soutěž během své existence pomohla zviditelnit úctyhodný počet staveb a jejich autorů, stavebníků i investorů.
 
S každým dalším ročníkem roste prestiž ocenění i zájem veřejnosti. Ukazuje se, že architektura už není jen „něco pro odborníky“, ale téma, které nás provází od rána do večera. Od prvních ročníků, kde dominovaly rodinné domy a výrazné veřejné stavby, se pozornost postupně přesouvá k udržitelnosti, krajině, péči o vodu, sociální a zdravotní architektuře nebo obnově technického dědictví. Dnešní nejlepší stavby už nejsou „ikony“, které jsou vidět z dálky, ale spíš nenápadně zlepšují každodenní život.
 

Česká cena za architekturu 2025: rok, kdy architektura léčí

Toto poselství naplnil i vítěz České ceny za architekturu 2025, dětský hospic Dům pro Julii v Brně, první zařízení svého druhu v České republice. Dům pro Julii navrhli Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti spolu s krajinářským architektem Markem Holánem. Jde o dům, kde děti s nevyléčitelným onemocněním tráví čas s rodinami, čerpají odlehčovací péči, rehabilitaci a terapie – a kde jejich blízcí mají prostor na odpočinek, zklidnění i podporu.
 
Dům pro Julii získal hned trojité uznání: hlavní ocenění mezinárodní poroty, Cenu předsedy Senátu Parlamentu České republiky Miloše Vystrčila a také Cenu veřejnosti, o níž rozhodovalo on-line hlasování.
 

Finalisté cen 2025: průmysl, park, rodinný dům, vila a nádražní sklad

Finalisté ročníku 2025 ukazují, jak široké rozpětí může současná česká architektura mít – od výrobní haly přes městský park po rodinný dům a komunitní centrum. V Pardubicích se porotě líbila rekonstrukce a přístavba výrobní budovy ERA, kde architekti Jiří Bíza a Tomáš Novotný proměnili původní objekt z 90. let v současné sídlo technologické firmy.
 
Do Brna vás kromě Domu pro Julii vytáhne i Park na Moravském náměstí, čerstvě revitalizované „brněnské moře“. Krajinářští architekti Martin Sládek a Janica Šipulová z Consequence forma architects z něj udělali živý městský obývák: s vodní plochou, která v létě láká k brouzdání a v zimě k bruslení, s velkorysou lavicí, kavárnou, amfiteátrem a množstvím zeleně. Park je ideální zastávkou při víkendovém toulání městem – je to místo, kde se ukazuje, jak může dobrý návrh změnit vnímání celého prostoru.
 
Úplně jinou měřítku má rodinný dům v Polance nad Odrou od ateliéru Bydloarchitekti či vila Sidonius nad údolím Berounky. Odvážná ocelová konstrukce na dvojici železobetonových pilířů funguje jako most překračující strmý svah a otevírá velkorysé výhledy na Český kras i vzdálenou Prahu. Přísná technická logika konstrukce se tu potkává s lehkostí a elegancí, vila přitom navzdory výraznému tvaru citlivě zapadá do vilové čtvrti.
 
Na nádraží v Řevnicích zaujal porotu Komunitní centrum Sklad_13, kde Šárka Sodomková z ateliéru Sodomka*Sodomková Architekti proměnila zchátralý dřevěný sklad z 19. století v nové kulturní centrum. Restaurovaná dřevěná konstrukce, nové lodní kontejnery jako zázemí a otevřený prostor směrem k městu – to všechno dohromady vytváří místo, které má atmosféru i příběh a současně se tu odehrávají koncerty, divadlo i komunitní akce. Nové kulturní centrum zároveň získalo Cenu Aleny Šrámkové, která byla v roce 2025 udělena poprvé.
 

Další oceněné projekty

Porota ocenila i další projekty. Patří k nim čestné uznání pro krajinu u Vohančic nedaleko Brna, kde architektky Jana Janíková a Denisa Hrubanová proměňují desítky hektarů polí v krajinu, která zadržuje vodu, brání erozi a přitom nabízí příjemné prostředí pro procházky. Skvělý tip na výlet, pokud chcete vidět, jak může vypadat současná krajinářská tvorba v praxi.
 
Za citlivé řešení ve venkovském prostředí získala ocenění Kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic. Zajímavou zastávkou pro rodiny s dětmi může být lesní školka Parukářka v Praze, která získala Cenu za práci s denním světlem. Architektky z ateliérů Terra Florida a Jasné vytvořily prostředí, kde děti tráví většinu času venku, v kontaktu s přírodou, a zázemí školky podporuje přirozené větrání, světlo a zdravé klima. I při procházce po parku Parukářka je vidět, jak škola skvěle zapadá do zeleně.
 
A pokud vás láká industriál a technické památky, můžete do svého „výletního wishlistu“ přidat také rekonstrukci historických vodojemů na Žlutém kopci v Brně nebo rezidenci U Pergamenky v Praze-Holešovicích, kde se bývalý skladový areál proměnil v městský blok. V obou případech jde o stavby, které stojí za to obejít, prohlédnout si je zblízka a všimnout si, jak pracují s původní strukturou.
 

Ročníky 2021–2024: mapa výletů po celé republice

Když se podíváte na mapu všech oceněných děl, dostanete krásný obrázek současného Česka, jiný než z turistických brožur. Na jihu Moravy najdete vinařské domy, rozhledny a drobné krajinářské úpravy, na severu průmyslové areály a jejich proměny, v pohraničí nové školy, komunitní centra a kulturní domy, které vracejí život do menších měst. Mezi nimi rozházené lávky, mostky, lázně, knihovny i rodinné domy, které ukazují, že kvalitní architektura se vyskytuje v každém měřítku.
 

Česká cena za architekturu 2024

Nejlepším dílem ročníku 2024 porota vyhlásila Koncertní sál Atrium v Císařských lázních v Karlových Varech, jehož autory jsou Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI. Oceněno bylo například i Technologické centrum UMPRUM a Sportovní hala v Řevnicích.
 

Česká cena za architekturu 2023

Hlavní cenu získali Lukáš Ehl a Tomáš Koumar z ateliéru Ehl & Koumar Architekti s Ladislavem Dvořákem a Ladislavem Šaškem za návrh Lávky v Litomyšli. Do finále České ceny za architekturu porota vybrala také rekonstrukci historické budovy bývalých jatek pro galerii Plato Ostrava a Mašínův statek – Památník tří odbojů v Lošanech.
 

Česká cena za architekturu 2022

Hlavní cenu sedmého ročníku České ceny za architekturu získali Jiří a Barbora Weinzettlovi z kanceláře Atelier 111 architekti za Dům na Kozině. Oceněná byla i rekonstrukce Paláce elektrických podniků v Praze či Hlídka na Stráži v Rokytnici nad Jizerou od Mjölk architekti.
 

Česká cena za architekturu 2021

Hlavní cenu získali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r za návrh rekonstrukce paláce hradu Helfštýn. Do finále porota vybrala také Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy – přestavbu menzy Koleje 17. listopadu od Kuba & Pilař architekti, či revitalizaci Kostnického náměstí v Praze na Žižkově.
 

Výlety za architekturou

Z praktického hlediska se z České ceny za architekturu dá udělat skvělá výletní hra na celý rok. Vyberete si region – třeba jižní Čechy, Vysočinu, Ostravsko nebo střední Čechy – a v archivu si najdete stavby, které byste v něm rádi viděli. K některým se dostanete jen zvenku, jiné jsou zcela veřejně přístupné, například parky, krajinné projekty, kulturní centra, některé galerie či lázně.
 
Dobré je spojit návštěvu stavby s dalším programem: v Brně si prohlédnout vodojemy na Žlutém kopci a pak se projít historickým centrem, v menších městech zajít do kavárny, kterou místní doporučují. Architektura se tak stává nejen cílem, ale i důvodem, proč se podívat na místa, kam byste normálně možná vůbec nezajeli.
 
Ať už se rozhodnete sledovat jen aktuální ročník, nebo začnete postupně „sbírat“ i starší vítěze a finalisty, Česká cena za architekturu nabízí jedinečný způsob, jak poznávat Česko jinak. Nejen přes hrady, zámky a rozhledny, ale skrze domy, parky a úpravy krajiny, které vznikly nedávno – a přesto už teď mění to, jak se nám v Česku žije.