Na
Kudy z nudy najdete vždy
na konci roku tipy na tradiční i netradiční akce, ale připomenout si můžete i jednoho z mála Sylvestrů, českého vynálezce a puškaře
Sylvestra Krnku (1825–1903). Jméno
Silvestr či
Sylvestr není příliš časté a
s oslavami konce roku nemá nic společného. Pochází z latiny a uslyšíte v něm především slovo „silva”, les. Jméno by se dalo přeložit jako
„lesní muž” nebo „muž z lesa”.
Muž z lesa, který vyléčil Konstantina

Jen málokdo si
31. prosince vzpomene na papeže ze 4. století, který podle legendy vyléčil z lepry římského císaře Konstantina Velikého. Ten Silvestrovi z vděčnosti daroval pozemek, dnešní Vatikán. Pojďme si připomenout nejen posledního světce roku, ale také lidové zvyky a pranostiky vztahující se k tomuto dni.
Podobně, jako řada jiných světců, i
Silvestr žil v období vlády pronásledovatele křesťanů,
císaře Diokleciána (na přelomu 3. a 4. století). Silvestr I se stal křesťanem a byl vysvěcen na kněze. Proto se také před Diokleciánovými přisluhovači musel
skrývat v lesích nedaleko Říma. Tato skutečnost se projevila i v jeho jménu – „silva“ znamená latinsky „lesní“. Pronáslednování se mu
podařilo přežít a už
rok po smrti Diokleciána se roku 314 stal papežem.
Podle legendy Silvestr I
. vyléčil z lepry a následně pokřtil římského
císaře Konstantina Velikého. Ten svatému muži daroval pozemek, dnes známý jako
Vatikán. Tehdy již papež Silvestr vydal řadu liturgických nařízení – například přikázal, aby oltáře byly místo ze dřeva stavěny z kamene nebo stanovil přesné stupně svěcení kněží.
Zemřel 31. 12. 335 po téměř 22 letech své funkce. Jako první papež byl pohřben v chrámě, v bazilice sv. Priscilly v Římě. Stal se
patronem dobré úrody a domácího zvířectva. Bývá zobrazován v papežském ornátu s knihou a mušlí.
Lidové zvyky na Silvestra – tichá modlitba a ometačky

Na svatého Silvestra nebývalo zvykem pít do časných ranních hodin. Lidem stačilo
navštívit kostel a poděkovat za dobré prožití uplynulého roku. Modlili se také za dobrý průběh roku následujícího. Dbalo se také na to, aby byly
vyrovnány všechny dluhy, prováděl se
generální úklid obydlí a vše nepotřebné se vyhodilo nebo spálilo. Důsledná péče se věnovala i
očistě těla. Nový rok měl každý vítat obdařen duševní i zevní čistotou.
Na venkově navštěvovaly stavení tzv.
ometačky – ženy z chudobných poměrů, které symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela. Hospodáři a hospodyni pak popřály vše dobré. Za to se jim dostalo almužny. Podle lidové tradice by se měly ženy na Silvestra vyvarovat toho, aby nechaly
sušit prádlo. Mohlo by to zapříčinit smrt někoho z rodiny v novém roce. Také se
nemá jíst drůbež, jinak by uletělo štěstí. Příjemnějším zvykem bylo o půlnoci
požít ovar a křen s jablky pro štěstí.
Bujné silvestrovské veselí přišlo až se stoletím páry

Velké
silvestrovské veselí a bujné oslavy, jak je známe dnes, začaly až
s příchodem 19. století. V ulicích, restauracích a domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy, bohaté
hody a stále nákladnější a velkolepější
ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými
chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými
zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu.
Od
přelomu 19. a 20. století je běžným zvykem
půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.
Co říkají na Silvestra lidové pranostiky?
Je-li na Silvestra větrno, bývá to dosti patrno
- Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku
- Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato
- Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti
- Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko
- O Silvestru papeži snížek si již poleží
- Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu
- Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná
Objevte silvestrovské tradice, lidové pranostiky a tipy na oslavy v Česku. Inspirujte se netradičními výlety a kulinářskými specialitami.
Lidové pranostiky jsou stará pořekadla, která předpovídají počasí, úrodu a další události na základě počasí nebo dění o Silvestru.
Tradičně lidé navštěvovali kostel, modlili se za dobrý nový rok, vyrovnávali dluhy, uklízeli obydlí a pečovali o tělo i duši.
O půlnoci se podle tradic pojídal ovar a křen s jablky pro štěstí, ale neměla se jíst drůbež, aby 'neuletělo štěstí'.
Svatý Silvestr byl papež, který žil ve 4. století. Podle legendy vyléčil císaře Konstantina a stal se patronem dobré úrody a domácího zvířectva. Zemřel 31. prosince.
Na venkově chodily 'ometačky', ženy z chudých poměrů, které ometaly plotnu pro štěstí a dostávaly za to almužnu.
Dnes jsou běžné bujaré oslavy, ohňostroje, půlnoční přípitek šampaňským a hojnost slaných i sladkých pochoutek.
Mohou se zúčastnit netradičních výletů, turistických výšlapů, navštívit zoo nebo vyrazit na speciální prohlídky hradů a zámků.
Ženy by na Silvestra neměly nechávat sušit prádlo, protože by to podle pověry mohlo přinést smůlu rodině v novém roce.
Obložené chlebíčky jsou typickou českou tradicí silvestrovských oslav, pocházejí z pražského lahůdkářství Paukert.
Na portálu Kudy z nudy najdete spoustu nápadů na tradiční i netradiční oslavy, výšlapy a zážitky na Silvestra.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.