!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Konec roku se svatým Silvestrem a lidovými obyčeji
Konec roku se svatým Silvestrem a lidovými obyčeji
"> "> "> "> ">
Kultura

Konec roku se svatým Silvestrem a lidovými obyčeji

Vydáno 30. prosince 2020
Na čtvrtek 31. prosince připadá svatý Silvestr, den, který bývá spojen s oslavou konce starého roku. Jen málokdo si vzpomene na papeže ze 4. století, který podle legendy vyléčil z lepry římského císaře Konstantina Velikého. Ten Silvestrovi z vděčnosti daroval pozemek, dnešní Vatikán. Pojďme si připomenout nejen posledního světce roku, ale také lidové zvyky a pranostiky vztahující se k tomuto dni.

Muž z lesa, který vyléčil Konstantina

silvestrPodobně, jako řada jiných světců, i Silvestr žil v období vlády pronásledovatele křesťanů, císaře Diokleciána (na přelomu 3. a 4. století). Silvestr I se stal křesťanem a byl vysvěcen na kněze. Proto se také před Diokleciánovými přisluhovači musel skrývat v lesích nedaleko Říma. Tato skutečnost se projevila i v jeho jménu – „silva“ znamená latinsky „lesní“. Pronáslednování se mu podařilo přežít a už rok po smrti Diokleciána se roku 314 stal papežem.

Podle legendy Silvestr I. vyléčil z lepry a následně pokřtil římského císaře Konstantina Velikého. Ten svatému muži daroval pozemek, dnes známý jako Vatikán. Tehdy již papež Silvestr vydal řadu liturgických nařízení – například přikázal, aby oltáře byly místo ze dřeva stavěny z kamene nebo stanovil přesné stupně svěcení kněží. Zemřel 31. 12. 335 po téměř 22 letech své funkce. Jako první papež byl pohřben v chrámě, v bazilice sv. Priscilly v Římě. Stal se patronem dobré úrody a domácího zvířectva. Bývá zobrazován v papežském ornátu s knihou a mušlí.
 

Lidové zvyky na Silvestra – tichá modlitba a ometačky

kostelík na kopciNa svatého Silvestra nebývalo zvykem pít do časných ranních hodin. Lidem stačilo navštívit kostel a poděkovat za dobré prožití uplynulého roku. Modlili se také za dobrý průběh roku následujícího. Dbalo se také na to, aby byly vyrovnány všechny dluhy, prováděl se generální úklid obydlí a vše nepotřebné se vyhodilo nebo spálilo. Důsledná péče se věnovala i očistě těla. Nový rok měl každý vítat obdařen duševní i zevní čistotou.
 
Na venkově navštěvovaly stavení tzv. ometačky – ženy z chudobných poměrů, které symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela. Hospodáři a hospodyni pak popřály vše dobré. Za to se jim dostalo almužny. Podle lidové tradice by se měly ženy na Silvestra vyvarovat toho, aby nechaly sušit prádlo. Mohlo by to zapříčinit smrt někoho z rodiny v novém roce. Také se nemá jíst drůbež, jinak by uletělo štěstí. Příjemnějším zvykem bylo o půlnoci požít ovar a křen s jablky pro štěstí.


Bujné veselí přišlo až se stoletím páry

víno silvestrVelké silvestrovské veselí a bujné oslavy, jak je známe dnes, začaly až s příchodem 19. století.  V ulicích, restauracích a domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu.

Od přelomu 19. a 20. století je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.


Co říkají na Silvestra lidové pranostiky?

  • sněžná bouřeJe-li na Silvestra větrno, bývá to dosti patrno
  • Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku
  • Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato
  • Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti
  • Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko
  • O Silvestru papeži snížek si již poleží
  • Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu
  • Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná
Libochovický kostel Všech svatých

Libochovický kostel Všech svatých

Děkanský, původně gotický, kostel ze 14. století se poprvé zmiňuje roku 1382 jako farní. Renesanční věž byla přistavěna roku 1541, což připomíná letopočet vytesaný do pískovcového překladu nad vchodem do věže a znak Jana III. z Hazmburka na severní straně věže.

Kostel Všech svatých Kovářov

Kostel Všech svatých Kovářov

Raně gotický kostel z konce 13. století je přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. V roce 1712 k němu byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál.

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích

Kostel Všech svatých stojí na mírném návrší uprostřed hřbitova nad vesnicí a představuje dominantu celé okolní krajiny. Základní kámen dnešního kostela byl položen 8. listopadu 1722 a jako autora plánu vybral opat Otmar Zinke Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Kostel Všech Svatých v Rájci - Jestřebí

Kostel Všech Svatých v Rájci - Jestřebí

Římskokatolický kostel Všech svatých v Rájci-Jestřebí leží v historickém jádru Rájce zhruba uprostřed mezi centrálním náměstím Míru a rájeckým zámkem. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel Všech Svatých ve Volyni

Kostel Všech Svatých ve Volyni

Kostel Všech Svatých ve Volyni, byl založený počátkem 14. století a původně zasvěcen sv. Václavu

Kostel Všech Svatých v Sedlištích

Kostel Všech Svatých v Sedlištích

Dřevěný roubený kostel byl poprvé zmíněn v roce 1447. Nynější podoba kostela pochází ze 17. století. K zachováni objektu a jeho areálu bylo ve Frýdku – Místku dne 24. dubna 1981 vyhlášeno ochranné pásmo. Kostel patří k nejcennějším dřevěným sakrálním památkám v republice.

Kostel Všech Svatých ve Velvarech

Kostel Všech Svatých ve Velvarech

Tajuplný kostel Všech Svatých se ukrývá na okraji Velvar na území nazývaném Malovary. Hřbitovní zeď ohraničuje místo, kde se zastavil čas. Uvnitř i vně kostela odpočívají kameny i pozůstatky z minulých oprav, které umocňují lehce děsivou atmosféru opuštěného kostela.

Kostel Všech svatých v Miloticích

Kostel Všech svatých v Miloticích

Nynější kostel byl postaven na místě starého gotického kostela. V letech 1702-1703 byl kolem kostela ohrazen hřbitov a postavena kostnice.

Kostel Všech Svatých v Hronově

Kostel Všech Svatých v Hronově

První zmínka o kostele pochází z roku 1359. K původnímu hronovskému kostelíku postavenému v gotickém stylu přibyla roku 1610 pozdněrenesanční zvonice. Po požáru v roce 1639 byl kostel téměř zničen. Dochovalo se pouze gotické kněžiště.

Kostel Všech Svatých v Dlouhomilově

Kostel Všech Svatých v Dlouhomilově

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je barokní stavbou z 18. století. V roce 1958 byl zapsán mezi kulturní památky. Jedná se o jednolodní kostel s odsazeným starým kněžištěm čtvercového půdorysu, k němuž po stranách přiléhají čtyřboká sakristie a kaple s oratořemi v patře.