Do Brna za největší knihou
Chcete na vlastní oči spatřit největší knihu světa? Pak se vydejte do brněnského
Letohrádku Mitrovských, kde je
do 3. dubna 2016 k vidění její kopie. Maketa středověkého rukopisu Codex gigas je ústředním exponátem výstavy
Ďáblova bible/100 podob knihy. Výstava návštěvníky seznamuje s historií knižní kultury – od Egypta a Mezopotámie přes Čínu, Indii až po evropský rozkvět rukopisné a později tiskařské tvorby knih.
Originál Ďáblovy bible, která svůj název získala kvůli výjimečnému vyobrazení ďábla, mohli čeští návštěvníci vidět jen krátce – na speciální výstavě v pražském Klementinu v letech 2007 a 2008. Ač jde o rukopis vytvořený v zaniklém klášteře v Podlažicích u
Chrudimi, od konce třicetileté války je ve vlastnictví Švédského království. Autorem makety vystavené v Letohrádku Mitrovských je Jiří Fogl ze Žamberku. Zatím co původní Ďáblovu bibli vytvořil jediný člověk, nad tvorbou knihy vážící 75 kilogramů pracoval pan Fogl se spolupracovníky a všichni nad ní strávili několik stovek hodin.
Pro žamberského knihvazače není Ďáblova bible první faksimile historické knihy, kterou vyrobil. Na svém kontě už má například Kostelecký kancionál z 16. století či Rukopisy královny Elišky Rejčky.
Nejdelší kniha světa i knižní kompot
Kromě největší knihy světa je k vidění další český unikát – obří leporelo „Dějiny udatného českého národa“, jehož autorkou je Lucie Seifertová, která tvrdí, že jde o nejdelší knihu světa. Historie českých zemí od pravěku po současnost je v knize o rozměrech dvakrát 70 metrů vylíčena velmi vtipně a s nadsázkou.
Výstavu zpestří také mnohé knižní unikáty a knihvazačské kuriozity. Exponáty zapůjčili jak soukromí sběratelé, tak instituce, jakou jsou
Moravská galerie v Brně,
Expozice knižní vazby v Lokti nad Ohří,
Muzeum Vyškovska nebo Národní archiv v Praze. Speciální kategorií výstavy je kolekce výtvarníka Iva Vodičky z
Litoměřic, která je důkazem, že ani návrháři a výrobci knih své fantazii meze klást nemusí. Prohlédnout si budete moci například sadu bubnových, lístkových nebo válečkových knih, přesýpací básně, knižní kompot, knihu v podobně cd nebo magnetofonové pásky a další kuriozity.
Pro nejmenší knihomoly
Zejména dětští čtenáři mohou zavítat do útulných prostor
Poštovního muzea, které ve spolupráci s českou sekcí IBBY představuje výstavu
Zlatá stuha 2015 – Nejlepší české knihy pro děti. Do 20. března 2016 představuje to nejlepší, co se v dětské literatuře událo za posledních pět let a k vidění nabízí oceněné exponáty autorů i ilustrátorů. Spatřit tak můžete například tvorbu Stanislava Kolíbala, Jiřího Žáčka, Jiřího Franty nebo Marie Štumfové. Děti určitě zaujme i doprovodný program, který tvoří výtvarné dílny nebo autorská čtení.
Po stopách české vzdělanosti
A milovníci knih a knihoven mohou navštívit i další – tentokrát stálé expozice. Mezi milníky české vzdělanosti jistě patří příchod jezuitského řádu a založení pražského
Klementina ve druhé polovině 16. století. Národní knihovna, která dnes v Klementinu sídlí, uchovává nejcennější rukopisy a všechny knihy vydané na našem území od roku 1807. Návštěvníky Klementinum zve k procházce
historickou barokní trasou, která zahrnuje prohlídku
Astronomické věže,
Zrcadlové kaple a
barokního knihovního sálu. Nejen všechny knihomoly pak určitě potěší návštěva knihovního sálu s překrásnou freskovou výzdobou a několika cennými glóby. V místnosti jsou knihy s nabílenými hřbety a červenou značkou, které tam byly už v době, kdy Klementinum sloužilo jako konvent členů Tovaryšstva Ježíšova, tedy jezuitům.