20 tipů, kam za mapami, glóby a geografickými body aneb poznejte umění kartografie

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Pevnost poznání Olomouc je první interaktivní muzeum popularizace vědy na střední Moravě. Patří do kategorie tzv. science center, poskytujících neformální prostředí pro hravé objevování přírodních a společenských jevů.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Víte, kde se ukrývá přesně stanovený geografický střed Prahy? Najdete jej na Praze 3, u dětského hřiště na Balkáně.

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

V atraktivním prostředí empírového zámku v Boskovicích je možné kromě tradičních prohlídek historické instalace uspořádat svatební obřady i různé akce.

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

V Rýdlově vile postavené v roce 1919 podle projektu Jana Kotěry byla 24. 5. 2018 pro veřejnost otevřena nová stálá expozice Vlastivědného muzea v Dobrušce věnovaná vojenské geografii ke 100. výročí jejího založení.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Stálá expozice města Velké Opatovice je zaměřena na historický vývoj kartografie – vědy o zobrazování zemského povrchu na mapách, tvorbu map na území České republiky a především na Moravě a ve Slezsku.

Nedaleko historického centra města Kroměříže, je v zástavbě rodinných domů situován skvost evropské zahradní architektury doby baroka Květná zahrada Libosad. Uprostřed zahrady, založené při obnově města zničeného třicetiletou válkou, se nachází Rotunda postavená v roce 1671.

Nejjižnější bod České republiky leží v katastru obce Vyšší Brod na česko-rakouské státní hranici. Z české strany vede k místu žlutá turistická značka. Místo je označeno vysokým žulovým kamenem s pamětní deskou, informační tabulí, hraničním kamenem, schránkou s razítkem.

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek, na česko-polské hranici ve Slezských Beskydech. Je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku.

Tento 13. poledník prochází středem města. Jeho plastiku naleznete v městském parku, kde se můžete procházet a příjemně relaxovat.

Neobvyklý památník stojí v Bučovicích. Je věnován sedmnáctému poledníku východní délky, na němž město leží.

K určování poledne sloužil v Praze od roku 1652 tzv. pražský poledník, vyznačený v pravé poledne stínem Mariánského sloupu na dlažbě Staroměstského náměstí.

Nejzápadnější bod České republiky leží v Přírodním parku Smrčiny, na dně Újezdského potoka, který zde tvoří státní hranici. Bod leží mezi dvěma hraničními mezníky z roku 1844.

Památník od Jaroslava Poula z roku 2010 na náměstí v Kouřimi má upozornit na to, že se v poli asi 1,5 km od města nachází astronomický střed Evropy tzn. průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Před 500 lety vznikla nejstarší tištěná mapa zobrazující Čechy. Pro vědce je už půl tisíciletí záhadou, proto se o ní někdy mluví jako „šifře Mistra Klaudiána“. Její vznik je totiž stále ještě zahalený tajemstvím, nejsou zatím zcela jasné ani okolnosti jejího vzniku ani informace o jejích autorech.

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.

Pokud by existovala soutěž o nejslavnější jindřichohradeckou čáru, dozajista by vyhrála ta, kterou návštěvníci najdou na nároží proboštského kostela nanebevzetí Panny Marie v samotném centru města.