Jednou z poboček Hornického muzea Příbram je Muzeum zlata Nový Knín, které představuje muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historii samotného města.
Expozice je umístěna v historické budově tzv. Mincovny z 15. století, někdejším sídle perkmistrovského úřadu v královském horním městě, a seznamuje s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. Významné místo v archeologické části expozice zaujímá tzv. Vikinský náramek z Nového Knína – unikátní šperk pocházející z 11. století.
V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko hornickou tematikou. Provázejí po stopách důlní činnosti, které jsou patrné dodnes, zejména na katastrech obcí Čelina, Chramiště, Kozí Hory, Libčice, Mokrsko a dalších.
Z historie
O výjimečném postavení Knína již v raném středověku svědčí první písemná zmínka z roku 1186 o historické události mající velký význam pro celé další období české státnosti. Toho roku zde byla na knížecím přemyslovském dvorci uzavřena smlouva, známá jako "Knínský smír", o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek. Tato smlouva byla výsledkem mírového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. Pozdější záznam z roku 1321 hovoří o zdejší osadě spojené s rozvojem těžby zlata, která v následujících letech přivedla do těchto končin horníky a znamenala prudký rozvoj vedoucí až k získání statutu královského zlatohorního města. Během třicetileté války v roce 1639 bylo město vypáleno a vydrancováno. Jeho význam byl opět povznesen až roku 1776 za císařovny Marie Terezie založením Včelařské školy, jediné svého druhu v Čechách. Správní reforma v roce 1850 však zbavila Nový Knín jeho starobylých výsad. Hospodářské podmínky rozvoje lokality se zhoršovaly. Nový Knín byl odkázán především na řemeslnou a zemědělskou výrobu a na obchod. Rozmach těchto činností v první polovině 20. století přerušila druhá světová válka a po únoru 1948 komunistický režim. V současné době se mění tvář města, ovlivněná napravenými vlastnickými vztahy po listopadu 1989. Památková ochrana byla v roce 1990 zajištěna vyhlášením městské památkové zóny. V roce 1996 byl obnoven Novému Knínu statut města.
Otvírací doba
květen a říjen: so–ne 9–16 h
červen–září: út–ne 9–17 h
Navštivte Muzeum zlata Nový Knín, kde objevíte historii těžby zlata, unikátní vikinský náramek a naučné hornické stezky v okolí.
Expozice seznamuje s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, dějinami města, místními řemesly a průmyslem i historií mistrovství světa v rýžování zlata.
Muzeum je umístěno v budově tzv. Mincovny z 15. století, která byla místem perkmistrovského úřadu v královském horním městě.
V archeologické části expozice je k vidění tzv. Vikinský náramek z Nového Knína, unikátní šperk z 11. století.
V okolí jsou naučné stezky s geologicko-hornickou tematikou, které návštěvníky provedou po stopách důlní činnosti v regionu.
Naučné stezky vedou přes obce Čelina, Chramiště, Kozí Hory, Libčice, Mokrsko a další.
První písemná zmínka pochází z roku 1186.
V roce 1186 zde byla na přemyslovském dvorci uzavřena smlouva známá jako Knínský smír, která připojila Moravu k Čechám.
V květnu a říjnu je otevřeno v sobotu a neděli 9-16 h, v červnu až září od úterý do neděle 9-17 h.
Statut města byl Novému Knínu obnoven v roce 1996.
Za císařovny Marie Terezie byla v roce 1776 založena Včelařská škola, jediná svého druhu v Čechách.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
rýžování zlata, vikinský náramek, geologické stezky, mincovna, včelařská škola