Stezka je zaměřena na pozůstatky těžby zlata v této oblasti. Mezi Chramištěm a Libčicemi je stezka okružní, z Chramiště pak vede delší odbočka do Nového Knína.

Horniny v okolí Kozích Hor (kozohorské pásmo) byly původně lávy, které vyvřely z mohutné podmořské sopky nebo z několika sopek v proterozoiku. Těleso je asi 5,5 km dlouhé a 2 km široké, protažené ve směru sever – jih. Severně a západně jsou proterozoické usazené horniny (břidlice, droby a prachovce). Na východě a na jihu vycházejí na povrch hlubinné vyvřeliny středočeského plutonu – granodiority s biotitem a amfibolitem. Hlubinné vyvřeliny tvoří i podloží kozohorského pásma. Způsobily kontaktní metamorfózu, kterou vznikly kontaktní a plodové břidlice, biotitické rohovce a erlány. Granitoidy doprovází řada žilných hornin. Křemenné žíly a žilníky obsahují zlato a byly zde proto těženy.