Osada Buďánka, bývalá dělnická kolonie, leží na rozhraní Smíchova s částí přiléhající Košíř. Postavili si ji v letech 1820 -1840 na místě vytěženého vápencového lomu u usedlosti Zámečnice důlní dělníci, nádeníci z okolních vinic a dělníci z prvních právě vznikajících továren na Smíchově.
Počátkem 19. století si zde
dělníci postavili 24 domků ve dvou uličkách navzájem propojených schody. Postupně se tu vytvořila zvláštní
spleť různorodých obydlí v prudkém svahu se zahrádkami a místní obyvatelé zde chovali i zvířata. Hustota obyvatel na omezeném prostoru mezi komunikací a skálou stále narůstala, což mělo za následek
vznik stále nových přístavků, přídomků a kůlniček. Tím se vytvořil charakteristický vzhled osady. Skoro všichni obyvatelé si své příbytky stavěli
svépomocí z materiálů, které tu našli po zrušeném vápencovém dolu. Kolorit osady byl už v 19. století natolik výrazný a zajímavý, že jej popsal ve svých romanetech „Můj přítel vrah“ a „Rváč“
spisovatel Jakub Arbes jako rozervané, divoké, ale přitom romantické místo, kudy často rád procházel.
Osada začala zvolna
upadat před 1. světovou válkou, kdy byla zavřena část lomu a za 2. světové války tu mělo SS tajný úkryt ve sklepě místního hostince. Další zajímavostí je pobyt
Svatopluka Karáska (kytaristy The Plastic People of the Universe). Konec svérázného života v osadě nastal v 80. letech minulého století, kdy
vláda násilně odkoupila většinu domů a chtěla zde postavit mnohapatrovou budovu pro Ministerstvo vnitra. Plán tehdejším „pánům“ překazila
Sametová revoluce a domky nakonec zůstaly, avšak bez bývalých majitelů, kterým nebylo umožněno vrátit se zpátky. Roku
1991 byla Buďánka prohlášena
památkovou zónou, ale v domcích nikdo nebydlel a ani se o ně nestaral, takže začaly chátrat.
Buďánka dnes
Bývalá osada pomalu opět ožívá – v
bývalém koloniálu se podařilo
otevřít kavárnu s komunitním centrem. Nachází se zde také infocentrum pro celou památkovou zónu. Místo je tu také na společenské aktivity, například kurzy malování nebo pilates.
Na místě objektů, které již nelze zachránit dostanou šanci architekti. Vzniknout by zde mohly
ateliéry pro umělce nebo místa sloužící kultuře a setkávání.
Objevte unikátní historii kolonie Buďánka na Smíchově, současné komunitní centrum, společenské akce a zajímavosti památkové zóny.
Kolonie Buďánka se nachází na Smíchově v Praze, na rozhraní s částí přiléhající Košíř.
Domky postavili důlní dělníci, nádeníci z vinic a dělníci z továren na Smíchově.
Původně zde bylo 24 domků ve dvou navzájem propojených uličkách.
Osada má spleť různorodých obydlí na prudkém svahu, svépomocí stavěných z materiálů z bývalého lomu, a její kolorit popsal už Jakub Arbes.
Buďánku popsal ve svých romanetech Jakub Arbes.
Za druhé světové války zde mělo SS tajný úkryt ve sklepě místního hostince.
Osada dnes pomalu ožívá, nachází se tu kavárna s komunitním centrem a infocentrum pro památkovou zónu.
Návštěvníci mohou navštívit kavárnu, zúčastnit se kurzů malování nebo pilates a zapojit se do komunitních a společenských aktivit.
V roce 1991 byla Buďánka prohlášena památkovou zónou.
Na jejich místě by mohly vzniknout ateliéry pro umělce či místa pro kulturu a setkávání.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.