Stačilo poslechnout otce a z
Františka Bílka mohl být mlynář. Přimluvili se za něj ale příbuzní, a tak po absolvování gymnázia v
Táboře mohl studovat malbu na
Akademii výtvarných umění a posléze sochařství na
Uměleckoprůmyslové škole v
Praze. Po získání stipendia mecenáše
Vojtěcha Lanny pokračoval ve studiu na soukromé
Colarossiho akademii v Paříži. Seznámil se s řadou umělců, kteří v té době žili a působili ve Francii, hlavně se
Zdenkou Braunerovou,
Alfonsem Muchou,
Luďkem Maroldem či
Vojtěchem Hynaisem. Celoživotní přátelství jej pojilo také s
Juliem Zeyerem,
Otokarem Březinou a s
Jakubem Demlem.
František Bílek byl ale také architekt. Jeho první stavbou byl v roce 1898
dům s ateliérem v rodném
Chýnově. Po svatbě s
Bertou Nečasovou se přestěhovali do
Prahy, kde koupili pozemek po zbouraných městských hradbách na Hradčanech a umělec podle vlastního návrhu nechal postavit dnešní
Bílkovu vilu. Stavbu dokončenou roku 1911, jejíž půdorys vychází ze
stopy kosy v obilném lánu, odborníci považují za
jediné architektonické vyjádření symbolismu, uměleckého směru známého spíše z výtvarného umění anebo z literatury. O vilu pečuje
Galerie města Prahy.
Bílek svým dílem obsáhl řadu výtvarných oborů. Od keramiky, keramických a kamenných reliéfů postupně přešel k sochařské tvorbě, pro svůj dům navrhl i veškeré vybavení, nábytek a dekorace. V našich městech,
muzeích a galeriích, a také na hřbitovech jsou stovky Bílkových plastik a grafických listů, ke svým výstavám si sám vytvářel plakáty, ilustroval množství knih převážně náboženského zaměření.
Po okupaci
Prahy za druhé světové války se Bílek vrátil i s rodinou do
Chýnova. Je pochován na místním hřbitově pod svou monumentální sochou
Modlitba nad hroby.
Nejznámější díla Františka Bílka
- Vedle Bílkovy vily na Hradčanech stojí Procházkova vila; umělec ji navrhl pro svého dlouholetého přítele doktora Procházku.
- Plastika Ukřižovaný v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
- Husův pomník pro město Tábor.
- Pomník Jana Blahoslava v Přerově.
- Pro Církev československou husitskou navrhl obřadní kalichy, bohoslužebná roucha, štóly, několikery jesličky, svícny, výtvarné symboly, prapory a korouhve nebo formy na hostie.
- Ve sborech a modlitebnách Církve československé husitské jsou řady Bílkových plastik, reliéfů a drobných sochařských prací; velká kolekce jeho děl je například v Husově sboru v Českých Budějovicích a v chrámu sv. Václava v Resslově ulici na Novém Městě v Praze.
- Plastiku Krista v ambitech poutního kostela na Křemešníku vytvořil sochař Antonín Bílek, bratr Františka Bílka.