Hasičské muzeum v Čechách pod Kosířem charakterizuje vývoj hasičské techniky v nejstarší továrně v tehdejším Rakousku Uhersku, založené v r. 1820. Vystavené exponáty ukazují vývoj hasičské techniky od výroby těch nejjednodušších, ručně poháněných strojů, dále stříkaček taženýc
První část muzea je věnována Obci Čechy pod Kosířem, její historii, až po dnešní dny. Připomíná časté pobyty malíře Josefa Mánesa, majitele zdejšího panství - portugalský rod Tarouců, kteří vystavěli zdejší zámek a park v podobném slohu, jako je zámek v Průhonicích u Prahy, který patřil stejné rodině.
Druhá část je věnována hasičskému hnutí se zvláštním zřetelem na historii a výrobní program bývalé továrny na výrobu hasičské techniky bratrů Rajmunda a Augusta Smekalových. Vystavené exponáty v druhé části muzea daleko překračují rámec běžné sbírky hasičského vybavení. Dokumentují rozvoj a problémy podnikání, období expanze i krachu, invenci autorů některých technických řešení i patentů, a také kvalitu práce v dílnách. Přímo na vystavených unikátních hasičských strojích je vidět zručnost lidí této obce a okolí a také práce dnes již zaniklých řemesel jakými byly mosazník, mědikovec, pilnikář, kolář, řemenář, helmař, kotlář, provazník, slaměnkář, košíkář tkadlec hadic atp.
Technickou pozoruhodností jsou koňmi tažené pístové stříkačky s velkým výkonem. Jedna z takovýchto stříkaček po opuštění výrobní haly hasila v roce 1881 Národní divadlo v Praze. O dobré kvalitě stříkaček firmy Smekal svědčí i skutečnost, že byly žádány nejen hasiči v zemích celé Evropy, ale i v Egyptě a Číně.