Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891.
Postavil jej pražský tesařský mistr
Matěj Bílek podle projektu
architekta Antonína Wiehla. lnspirací pro stavbu bludiště mu bylo patrně zrcadlové bludiště ve
vídeňském Prátru. Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o rok později byla
přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny. Stavba je pokusem o vytvoření podoby někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Budova bludiště je zároveň dokladem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století.
V prostředním sále se nachází
diorama znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Nezvyklá kombinace trojrozměrné scény s malbou Hradčan na pozadí je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka.
V obou bočních sálech byla v průběhu doby nainstalována
zrcadla, přičemž levá místnost objektu byla v roce 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (tzv. síň smíchu). Celkem se v bludišti nachází
35 obyčejných a 12 zkreslujících zrcadel.
Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě v roce 1891.
Bludiště postavil pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla.
Inspirací pro stavbu bludiště bylo patrně zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru.
Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce a o rok později byla přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny.
Bludiště se snaží o vytvoření podoby někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, která byla postavená ve druhé polovině 14. století Karlem IV.
V prostředním sále se nachází diorama znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648.
Technika kombinace trojrozměrné scény s malbou Hradčan na pozadí je použita v prostředním sále.
Levý boční sál byl v roce 1911 vybaven různě vypouklými a vydutými zrcadly, což vytváří nezvyklé vizuální efekty (tzv. síň smíchu).
V bludišti se nachází celkem 35 obyčejných a 12 zkreslujících zrcadel.
Návštěvníci mohou prozkoumat dioramu bitvy na Karlově mostě, prožít vizuální efekty v síní smíchu s zkreslujícími zrcadly a obdivovat architektonické zpracování, které napodobuje gotický styl.