Mocker miloval gotiku a patřil k nejvýznamnějším představitelům neogotiky. Měl vynikající vzdělání a dobré učitele, své práci rozuměl a měl štěstí, protože ve své době stál prakticky u všech významných rekonstrukcí a obnov četných chrámů a hradů. Za svou práci obdržel celou řadu ocenění, nicméně nad jeho prací už více než sto let zaznívá jedno velké "ale".
Lesk a bída středověku
Mockerovo dílo dosud vzbuzuje protichůdné názory. Byl reprezentantem památkářského purismu a snažil se památkám vtisknout původní ideální podobu, často podle svých vlastních představ. A protože měl v úctě zejména gotiku, zachovával značné množství stavebních článků právě z té doby. Novější stylové vrstvy – a často také velmi cenné – bezohledně odstraňoval. Spadeno prý měl zejména na baroko.
Když se podíváme na fotografie některých staveb v podobě před jeho idealizujícím zásahem, jen stěží uvěříme, že jde opravdu o stejné místo. Navždy proměnil například hrad Karlštejn; občas se říká, že právě vinou necitlivé přestavby není hrad zařazen v seznamu památek UNESCO. Architekti i historikové nešetří kritikou ani Mockerovy zásahy do dostavby chrámu sv. Víta, i když právě díky němu vznikla charakteristická podoba Hradčan. Další dvě gotické věže v západní části katedrály totiž Mocker navrhl podle jiných vzorů v západní Evropě, například chrámu v Kolíně nad Rýnem.
Rekonstrukce versus destrukce
Zatímco s výsledky Mockerovy profesní kariéry se dodnes můžeme setkat prakticky po celém Česku, o jeho soukromí se mnoho neví. Narodil se v listopadu 1835 v Citolibech na Lounsku; na rodném domě na nynějším Tyršově náměstí jej připomíná pamětní deska. Studoval v Litoměřicích, v Praze a posléze na Akademii výtvarných umění ve Vídni.
Kromě tamních pedagogů byl jeho velkým vzorem francouzský architekt Eugène Viollet-le-Duc, který novogoticky přestavoval a rekonstruoval pařížský chrám Notre-Dame – mimochodem i on byl ve své době některými kolegy uctíván a jinými odsuzován za necitlivý přístup k památkám, srovnávaný dokonce s jejich destrukcí.
Nejznámější díla aneb kam za Mockerem
Největší rozpaky vzbuzují stavby, u nichž Mocker použil jeden z nejoblíbenějších prvků: střechu s nárožními věžičkami. Jde například o Jindřišskou věž, Prašnou bránu, areál pražského Karolína či kostel sv. Bartoloměje v Kolíně.
Naopak uznání se dočkala Staroměstská mostecká věž v Praze, chrám sv. Bartoloměje v Plzni a kostel sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze na Vinohradech. Málo se také ví, že Mocker zachránil řadu staveb, které už tehdy byly na spadnutí; příkladem je kostel Povýšení svatého Kříže na zrušeném hřbitově v České Lípě.
Prozkoumejte vliv Josefa Mockera, českého architekta 19. století, který formoval některé z nejznámějších památek v Česku svými kontroverzními neogotickými rekonstrukcemi.
Josef Mocker byl český architekt a restaurátor z 19. století, známý pro své neogotické rekonstrukce českých i zahraničních památek.
Mezi významné objekty, které restauroval, patří katedrála svatého Víta, hrad Karlštejn, Konopiště, Křivoklát, chrám svatého Štěpána ve Vídni a mnoho dalších.
Josef Mocker preferoval neogotický styl a ve svých rekonstrukcích se snažil vrátit památkám jejich původní ideální podobu.
Mnoho jeho rekonstrukcí bylo kritizováno za necitlivé zásahy, zejména jeho obnova hradu Karlštejn, která byla významně ovlivněna jeho přístupem k náročným gotickým prvkům a odstraněním barokních vrstev.
Díky Mockerovým zásahům vznikla charakteristická podoba Hradčan, včetně dvou gotických věží, kterých se inspiroval v západní Evropě.
Josef Mocker se narodil v Cítolibech na Lounsku, studoval v Litoměřicích, Praze a na Akademii výtvarných umění ve Vídni.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.