Mimořádně talentovaný spisovatel, vzdělaný intelektuál a milovník umění, mistr jinotajů a náznaků, autor děl, která se pohybují na hranici snu a reality: to byl
Ladislav Fuks. Jako student těžce nesl perzekuci židovských spolužáků z gymnázia v Truhlářské ulici v
Praze, navíc si v té době poprvé uvědomil svou homosexualitu. Po válce studoval na
Karlově univerzitě filozofii, psychologii a dějiny umění, od poloviny 50. let pracoval na
zámku Kynžvart.
Kabinet kuriozit knížete Metternicha, který můžete vidět při prohlídce zámku, ho inspirovala natolik, že v podobném duchu vyzdobil interiér svého bytu v
Praze-Bubenči. Několik let pracoval v
Národní galerii v Praze, po úspěšném přijetí svého prvního románu
Pan Theodor Mundstock se věnoval výhradně literatuře.
Nejznámější díla napsal Ladislav Fuks v následujících deseti letech, například knihu
Mí černovlasí bratři o sounáležitosti s tragédií židovského národa, hororovou novelu
Spalovač mrtvol, romány
Myši Natálie Mooshabrové a
Příběh kriminálního rady. Poslední rozsáhlý historický román
Vévodkyně a kuchařka dokončil v roce 1983.
O Fuksovi dodnes koluje řada povídaček a fám, které většinou sám vytvořil a vesele šířil do světa.
K nejrozšířenějším patřilo to, že byl fascinovaný smrtí (to ostatně prozrazují jeho díla) anebo že spí v rakvi. To ovšem sám Fuks dementoval:
„Člověk se v rakvi nemůže ani pořádně obrátit, dá se v ní spát jedině na zádech nebo na boku, a to ještě naprosto klidně, bez házení a vrtění. Naše rakve jsou totiž poněkud nestabilní a snadno se zvrhávají, což právě uprostřed tiché noci není dvakrát příjemné. Inu, málo platné, výrobek je přece jenom určen k jinému účelu.“ Pátrání po jeho soukromí ale je složité: před smrtí zničil vše, co nechtěl, aby se dostalo ven. Nikdy se nenašly například deníkové záznamy o návštěvách tajné policie, se kterou spolupracoval výměnou za to, aby si mohl žít po svém.
Podle Fuksových knih byla natočena řada filmů, román
Pan Theodor Mundstock chtěli zfilmovat
Charlie Chaplin i
Roman Polanski; nakonec vznikl polský film
Pohlednice z cesty. V roce 1968 byl spisovatel dokonce ve výběru na
Nobelovu cenu za literaturu.
Představení Ladislava Fukse, jeho nejznámějších děl a inspirací, včetně adaptací a osobních fám. Objavte jeho odkaz.
Ladislav Fuks byl český spisovatel a intelektuál, známý pro svá díla, která se pohybují na hranici snu a reality.
Nejznámějším dílem Ladislava Fukse je hororová novela Spalovač mrtvol, která byla zfilmována režisérem Jurajem Herzem.
Kabinet kuriozit knížete Metternicha na zámku Kynžvart inspiroval Fukse natolik, že v podobném duchu vyzdobil interiér svého bytu v Praze.
Kromě Spalovače mrtvol napsal Fuks také romány Pan Theodor Mundstock, Myši Natálie Mooshabrové a Vévodkyně a kuchařka.
O zfilmování románu Pan Theodor Mundstock projevili zájem Charlie Chaplin i Roman Polanski, ale nakonec vznikl polský film Pohlednice z cesty.
O Fuksově osobě kolují různé fámy a povídačky, mnohé z nich vytvořil a šířil sám.
Před smrtí Ladislav Fuks zničil všechny materiály, které nechtěl, aby se dostaly na veřejnost.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.