Orientální koberce zaujímaly mezi rozmanitými zájmy
Karla Čapka významné místo. Spisovatel v jednom pražském obchodě rozpoznal sběratelský význam vzácného koberce a
chtěl ho získat, na prodej však nikdy nedošlo. Po desetiletí zůstával koberec v rodině tehdejší majitelky. Ta se ale nijak nepodobala postavě povídkové vetešnice paní Severýnové, již
ve filmu přesvědčivě ztvárnila vdova po Karlu Čapkovi Olga Scheinpflugová. Byla to Helena Zajíčková, která vedla jeden z nejuznávanějších pražských obchodů s orientálními koberci a která tak hodnotu „bílého anatoláku“ dozajista dobře znala.
Koberec selendi se vzorem ptáků pochází
ze západního Turecka, pravděpodobně z města Selendi, a jeho vznik dnes zařazujeme do druhé poloviny nebo sklonku 16. století. Jde tak o jeden z nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. Bílé anatoláky, jinými slovy koberce s bílou půdou, mívají tři typy pravidelně uspořádaných motivů:
čintámani (trojice kruhů doplněných obvykle dvěma vlnovkami),
ptačí motiv a nejméně častý motiv
škorpionů. Názvy motivů a vzorů se však často volily ne na základě jejich původního, dnes neznámého významu, ale jen podle toho, co na pohled připomínaly. Motivy čintámani a motivy ptáků se přitom na skutečných kobercích nikdy neobjevují společně jako rovnocenné – k propojení došlo tedy jen ve spisovatelově fantazii a v materiální podobě až v roce
1964 při návrhu rekvizity pro
povídkový film režiséra Jiřího Krejčíka.
Čapkův příběh Ptačího koberce
Selendi získaný do sbírek
Národní galerie je výjimečný sám o sobě – stářím, typem a formátem. Můžeme si ale být jisti, že
jde skutečně o "bílý anatolák", který spisovatele inspiroval? Ano, protože kromě tradované ústní verze autentičnost potvrzuje memoárová literatura a archivní dokumenty včetně
původní rukopisné verze Čapkovy povídky.
Původní název v rukopisu povídky Případ se sultánskou manufakturou je přeškrtnutý a změněný. V původní verzi se hovoří jednoznačně o koberci s bílou půdou ze 17. století mimořádně velkých rozměrů, označení vzorů
Čintamani a ptáci však Čapek doplňoval dodatečně. Ve dvacátých letech byly koberce s jedním i druhým vzorem publikované v zahraniční literatuře, ale
jediným známým kobercem s bílou půdou na území Československa byl pravděpodobně Schwarzenberský čintámani na
zámku Hluboká.
Aby mohl být koberec selendi představen návštěvníkům,
prošel náročným restaurátorským zásahem, jehož průběh bude na
výstavě doložen fotografiemi i dokumentárním filmem. K zájmu Karla Čapka o orientální koberce se vztahují i další exponáty výstavy. K vidění budou
koberce zapůjčené přímo z Čapkovy vinohradské vily, kterou v roce 2013 odkoupila Městská část
Praha 10 a která v současné době prochází rekonstrukcí. V rámci katalogizace vznikl
odborný soupis koberců, které Čapek na rozdíl od toho „ptačího“ získal, v němž jsou zastoupeny koberce turecké, kavkazské, perské i středoasijské. Nejde o homogenní soubor, zahrnuje jak koberce, které Čapek jako jejich znalec a milovník oceňoval, tak velkoformátové dílenské práce, od jejichž koupě sám přátele odrazoval.
Výběr z Čapkovy sběratelské vášně stejně jako část
vybavení z jeho pracovny bude ve
Veletržním paláci vystaven díky laskavosti Městské části
Praha 10, která tyto exponáty zapůjčila.
Doprovodný program k výstavě – filmy na střeše i prohlídka vily Čapkových
Komentované prohlídky výstavy
Zájemci o podrobnosti k
výstavě by si neměli nechat ujít
komentovanou prohlídku s autorkou a kurátorkou výstavy Zdenkou Klimtovou. Ta se bude konat
v neděli 23. září od 15:30 a
ve čtvrtek 8. listopadu 2018 od 16:30 hodin. Komentovaná prohlídka je zdarma k platné vstupence (45–60 min), setkání ve 4. patře Veletržního paláce. Rezervace se neprovádí.
Čapek ve filmu: letní kino na střeše Veletržního paláce
V úterý
11. 9. se bude promítat od 19:30
Člověk proti zkáze: Jedinečný životopisný snímek jako pocta Karlu Čapkovi. Vykresluje jeho poslední léta a pohnutou dobu nástupu nacismu, ohromí nadčasovostí a aktuálností svého odkazu. Ve středu
12. 9. přijde na řadu od 19:30
Hmyz: Nejnovější filmová lahůdka od Jana Švankmajera podle předlohy Čapkovy divadelní hry Ze života hmyzu. Vstupné do
letního kina na střeše stojí 100 Kč, rezervace se provádí v den projekce od 12:00 na webu veletrzak.cz.
Návštěva vily bratří Čapků
Jedinečná příležitost nahlédnout do prostor
vily Karla Čapka, postavené podle projektu Ladislava Machoně v letech 1923–1924, kde se pravidelně scházeli proslulí pátečníci, se naskytne v úterý 25. 9. od 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00 a 17:30 hodin.
Komentář k vyklizeným interiérům, připravované rekonstrukci i původnímu stavu vily podá Ing. arch. Jan Vašek. Akce se koná zdarma, rezervace je nutná. Setkání proběhne v ulici Bratří Čapků 28. Informace a rezervace na vzdelavani@ngprague.cz, telefon 224 301 003. Změna programu vyhrazena.