Čtyři nové ďábly medvědovité uvidí návštěvníci v první ze dvou venkovních expozic pro tato zvířata v
Darwinově kráteru v Zoo Praha. Druhou expozicí ve směru prohlídky obývají tři nechovné samice – poslední z původní čtveřice čertů, bezmála sedmiletá Nutmeg, spolu s Castrou a Caesií pocházejícími z kodaňské zoo. Zoo Praha chová tyto vačnatce jako
jediná česká zoo a jedno z pouhých sedmi evropských zařízení. První skupina ďáblů pomohla tohoto
největšího dravého vačnatce zviditelnit pro veřejnost a získat zkušenosti s jeho chovem.
Nyní přišli do Zoo Praha rozmnožování schopní jedinci bez antikoncepčních implantátů a zoo doufá, že brzy získá i souhlas s jejich rozmnožováním.
Ďáblové medvědovití dříve obývali celou Austrálii, avšak nyní se přirozeně vyskytují
pouze na Tasmánii. Faktorů jejich ohrožení je celá řada – dříve konflikty s farmáři a trávení, dnes kolize na silnicích a od 90. let také onemocnění infekční rakovinou tváře. Ta je vzhledem k neléčitelnosti a stoprocentní smrtnosti největším rizikem.
Zoo Praha o ochranu ďáblů medvědovitých usiluje už několik let mnoha způsoby: prodejem tematické řady suvenýrů, Ďáblova piva, zážitkových programů i pořádáním benefičních akcí. Z prostředků vybraných na konto
Pomáháme jim přežít podpořila např. monitoring populací i vývoj vakcíny proti zmíněné rakovině.
Do pražské zoo přiletěli ďábli z australského Aussie Arku v prosinci 2024, ale poté museli projít karanténou, a navíc si zvyknout na českou zimu.
Samci Elrond a Durin, z nichž zaujme svou mohutností a devítikilovou hmotností zejména druhý zmíněný, dostali jména po postavách z knižní série
Pán prstenů od Johna R. R. Tolkiena.
Samice Faline sdílí jméno s filmovou postavou z dílny Walta Disneyho a jméno
Sandra Dee vzdává hold americké herečce 50. a 60. let.
Kruhový tvar výběhů v expozici ďáblů medvědovitých není náhodný – jedná se totiž o
kráter! Vytvořen byl uměle, ale má reálnou předlohu. Je jí
Darwinův kráter na Tasmánii, jedno z míst, kde v přírodě ďáblové medvědovití žijí. Darwinův kráter je více než kilometr široká a dvě stě metrů hluboká „jáma“ v zemi, která pravděpodobně vznikla po dopadu meteoritu zhruba před 700–800 tisíci lety. Najdeme ho na západě Tasmánie, objeven byl až v roce 1972 a je velmi těžko přístupný – oblast je totiž dodnes téměř nedotčeným koutem divočiny a jako taková je součástí světového dědictví UNESCO.
V expozici Darwinův kráter lze vidět čtyři nové ďábly medvědovité - samce Elrond a Durin a samice Faline a Sandra Dee.
Noví ďáblové medvědovití přišli do Zoo Praha z australského chovného centra Aussie Ark.
Hlavním cílem tasmánského vládního plánu ‚Save the Tasmanian Devil Program‘ je záchrana tasmánských čertů, největších masožravých vačnatců.
Zoo Praha je jednou z pouhých sedmi evropských zařízení, která se podílí na chovu ďáblů medvědovitých.
Hlavními příčinami ohrožení ďáblů medvědovitých jsou kolize na silnicích, konflikty s farmáři, trávení a hlavně onemocnění infekční rakovinou tváře.
Zoo Praha se snaží o ochranu ďáblů medvědovitých prodejem tematické řady suvenýrů, Ďáblova piva, zážitkových programů a pořádáním benefičních akcí.
Návštěvníci mohou vidět výběhy ve tvaru kráteru, které odkazují na Darwinův kráter na Tasmánii, místo kde v přírodě žijí ďáblové medvědovití.
Noví samci ďáblů medvědovitých se jmenují Elrond a Durin, což jsou jména postav z knižní série Pán prstenů od Johna R. R. Tolkiena.
Darwinův kráter na Tasmánii byl objeven v roce 1972 a je to místo, které vzniklo pravděpodobně po dopadu meteoritu před 700-800 tisíci lety.
V Trojské kotlině se nachází Trojský zámek, který je výjimečnou stavbou, připomínající honosné římské předměstské vily.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.