Úvod > Aktuality > V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody
Příroda

V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody

  • Vydáno22. března 2023
Stejně, jako jsou lesy úplně zásadní součástí planetárního ekosystému z celosvětového hlediska, jsou krkonošské lesy velmi podstatné z pohledu našeho regionu, Česka i střední Evropy. Lesy pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).
KrkonošeKrkonošské lesy jsou domovem tisíců druhů živé přírody. Většina z odhadovaných dvou tisíc druhů makromycet, tedy okem viditelných a plodnic tvořících hub, je doma právě v lese. V krkonošských lesích roste přes 400 druhů mechů a játrovek. Stovky druhů lesních bylin, vždyť jen dřevinných druhů roste v lesích Krkonoš přes 60. V lesích žije kolem 200 druhů obratlovců, z toho přes 100 zde hnízdících druhů ptáků a významná část z několika desítek tisíc druhů bezobratlých vyskytujících se v Krkonoších.

Málokdo ovšem dnes ví, že Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby a hory jsou opět zelené.

krkonošeKrkonošské lesy jsou také úžasným průvodcem pestrosti vegetačních stupňů našich nejvyšších hor. Začínají v nadmořské výšce kolem 400 m v údolích horských potoků listnatých lesů podhorského stupně, které tvoří (nebo by v přirozených lesích měl tvořit) především buk lesní, ovšem spolu s dalšími druhy, jako jsou javory (zejména klen), jasany, olše, osiky, různé druhy vrb, břízy a další. Od 800 do 1 200 metrů nad mořem tvoří horský vegetační stupeň především pravé horské smrčiny – tedy lesy, kde je v českých podmínkách doma smrk ztepilý (pak ještě v chladných údolích, tzv. mrazových kotlinách). Ani horské smrčiny ale nejsou zdaleka jednotvárné. Najdeme tu smrčiny podmáčené, suché i rašelinné. Mezi smrky můžete tu a tam najít i statečné jedince buku, častěji ale břízy bělokoré i karpatské, nebo charakteristický jeřáb ptačí. A poslední výškový stupeň, kam zasahují v Krkonoších lesy, i když poněkud nezvyklé, je stupeň vysokohorský neboli alpínský (1 200–1 450 m n. m.). I tam jsou to lesy, i když jsou tvořeny zejména keřovitými borovicemi klečemi, mezi nimiž se můžeme potkat s jeřáby, břízami, vrbou laponskou či krkonošskou specialitou, jeřábem sudetským. Tyhle lesy už jsou také součástí biotopů krkonošské arkto-alpínské tundry, největšího přírodního pokladu světového významu, který chrání Krkonošský národní park.
 

Správa Krkonošského parku pečuje i o potoky, potůčky a říčky

KrkonošeSpráva KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravuje škody, buduje hrazenářská díla a vysazuje břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. Kromě toho se snaží stabilizovat vodní režim v krajině. Likviduje v minulosti vytvořené meliorační kanály a snaží se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů.
Mumlavský vodopád v Krkonoších

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou – nově vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou – nově vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Labský vodopád v Labském dole

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Černohorské vodopády

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Liščí vodopád v Krkonoších

Liščí vodopád v Krkonoších

Liščí vodopád se nachází v Teleném dole nedaleko Pece pod Sněžkou. Víceramenný vodopád patří mezi menší krkonošské vodopády. Těsně pod ním vede lávka, odkud se dá velmi dobře pozorovat.

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň ve východních Krkonoších ukrývá Slatinné a rašelinné louky s mnoha druhy ohrožených rostlin. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský. Navíc je odtud krásný výhled do krajiny.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Pančavský vodopád v Krkonoších

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny nad Janskými Lázněmi jsou skalní útvary z kvarcitu – původního sedimentu mořského dna, který během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby.

Ptačí kameny v Krkonoších

Ptačí kameny v Krkonoších

Ptačí kámen, kterému se také říká Ptačinec, je skalní útvar nacházející se u cesty mezi Brádlerovými boudami a Petrovými boudami nad Medvědím dolem u Špindlerova Mlýna.

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Osada Volský důl a zvonička na Labské – neobvyklý výhled na Krkonoše

Osada Volský důl a zvonička na Labské – neobvyklý výhled na Krkonoše

Lokalita Přední Labská Volský Důl se nachází Krkonoších a jedná se o malou horskou osadu, z které úplně jiný pohled na střední Krkonoše.

Stříbrný hřbet v Krknoších

Stříbrný hřbet v Krknoších

Stříbrný hřbet je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km od Špindlerova Mlýna. S výškou 1490 m n. m. jde o šestou nejvyšší tisícovku v Česku.

Další aktuality

Pekelské údolí láká nejen na bledule – udělejte si krásný jarní výlet

Bledule jsou společně se sněženkami poslové jara. Souvislý koberec tisíců těchto drobných bílých kvítků začíná pokrývat údolí Robečského potoka v národní přírodní rezervaci Peklo u České Lípy. To můžete projít po naučné trase, která vede kaňonovitým údolím v délce 8 km ze Zahrádek do České Lípy.
Liberecký kraj | Příroda

Zámek Svijany zve o víkendu na zimní prohlídku

Hrady a zámky zahajují zámeckou sezónu a otevírají své brány návštěvníkům většinou na začátku dubna. Na zámku Svijany se však rozhodli toto pravidlo porušit a zámek pro návštěvníky otevřít i přesto, že ještě stále vládne astronomická zima. Nečekejte na zámeckou sezónu a vydejte se na prohlídku zámku už teď! Zámek Svijany pro vás otvírá své brány dvakrát do měsíce, a ve dnech 24. a 25. února 2024 tu bude otevřeno.
Liberecký kraj | Památky

Pašeráci a lyžníci v Rokytnici nad Jizerou vás zavedou do časů minulých

Rozhraní Jizerek a Krkonoš se v pátek 16. února vrátí v čase, na začátek minulého století. Rokytnici nad Jizerou ovládnou pašeráci, kteří sem přinesou originální zábavu na sněhu. Návštěvníky tu čeká nevšední podívaná v rámci tradiční akce Sjezd pašeráků. Na svazích se budou prohánět lyžníci v dobových kostýmech a maskách. Akce se koná v areálu Studenov, kde budou připraveny hry a soutěže, sjezd pašeráků z vrcholu Studenova a ohňová show.
Liberecký kraj | Zážitky

Skiareál Ještěd pro vás má limitovanou nabídku zvýhodněných skipasů

Spolu s jarními prázdninami připravil Skiareál Ještěd časově omezenou nabídkou akčních skipasů. Návštěvníci si nyní mohou zakoupit skipasy na denní i večerní lyžování za zvýhodněné ceny, a to v případě nákupu online prostřednictvím programu Gopass.
Liberecký kraj | Zimní sporty

Aktivní dovolená 2024: poznejte vzácné Jizerskohorské bučiny a biosférické rezervace UNESCO

Kde jinde si s Kudy z nudy připomenout Světový den divoké přírody než někde venku, pod širým nebem v horách nebo hluboko v lesích? Čekají na vás národní parky, chráněné krajinné oblasti, pestrá paleta přírodních památek, přírodní památky UNESCO a biosférické rezervace.
Liberecký kraj | Příroda

Rozhlednou roku je Hamštejn u obce Koberovy

Tradiční anketa Klubu přátel rozhleden opět vybírala mezi nově postavenými vyhlídkami roku 2023. Ve veřejném hlasování zvítězila rozhledna Hamštejn u obce Koberovy v Českém ráji. Na stříbrné pozici se umístila rozhledna Na Pasece u Trhového Štěpánova a bronzová příčka patří vyhlídce Janeček u Semil.
Liberecký kraj | Příroda

Jizerská 50 letos nebude: rozhodlo deštivé počasí a výrazná obleva

Aktuální obleva a déšť v Jizerských horách komplikují sněhové podmínky na tratích Jizerské 50. 57. ročník Jizerské 50 museli pořadatelé pošesté v historii kvůli nepříznivé předpovědi počasí zrušit. Doprovodný program bude zachován. Uskuteční se koncerty ČEZ Energy Fest v Jablonci nad Nisou a Liberci. Zájemci z řad závodníků i veřejnosti mohou přijít zdarma na kapelu Poletíme?, Pokáče nebo Ewu Farnou. Stejně tak uctění památky horolezců z expedice Peru 1970, které se přesune na neděli 11. února v 10:00 na stadion v Bedřichově.
Liberecký kraj | Zimní sporty

Mokřady, tůně, rybníky a ptačí pozorovatelny lákají k zimním procházkám

Mělké rybníky a jezera s pozvolnými břehy, lužní lesy, říční nivy i slepá ramena, tůně, vlhké louky, bažiny, močály, slatě a dokonce i vrchoviště, tedy rašeliniště s nepropustným podložím, zásobená srážkami: to všechno jsou mokřady. Vzácné ekosystémy připomíná první únorový pátek Světový den mokřadů.
Liberecký kraj | Příroda