Úvod > Aktuality > V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody
V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody

Vydáno 21. března 2020 Příroda
Lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového. Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k víkendovým oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).
KrkonošeKrkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby a hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, teď ale Správu KRNAP staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit. V roce 2019 bylo vytěženo celkem 80 183 m3 v rámci nahodilých těžeb, z toho 57 058 m3 bylo kůrovcem napadené dříví. Obdobná situace se očekává i v letošním roce.

krkonošeI když se jedná o čísla vysoká ve srovnání s předchozími roky, není díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice. V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo. V letošním roce proto bude do krkonošských lesů s pomocí ŠkodaAuto, a. s. vysazeno 39 000 jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu. Bez ohledu na tuto pomoc park samozřejmě nadále preferuje přirozenou obnovu. 
 

Správa Krkonošského parku pečuje i o potoky, potůčky a říčky

KrkonošeSpráva KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravuje škody, buduje hrazenářská díla a vysazuje břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. Kromě toho se snaží stabilizovat vodní režim v krajině. Likviduje v minulosti vytvořené meliorační kanály a snaží se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů.
Černohorské rašeliniště

Černohorské rašeliniště

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Osada Volský důl - neobvyklý výhled na Krkonoše

Osada Volský důl - neobvyklý výhled na Krkonoše

Lokalita Přední Labská Volský Důl se nachází Krkonoších a jedná se o malou horskou osadu, z které úplně jiný pohled na střední Krkonoše.

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Černohorské vodopády

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Ptačí kameny v Krkonoších

Ptačí kameny v Krkonoších

Ptačí kámen, kterému se také říká Ptačinec, je skalní útvar nacházející se u cesty mezi Brádlerovými boudami a Petrovými boudami nad Medvědím dolem u Špindlerova Mlýna.

Labský důl - divoké ledovcové údolí

Labský důl - divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Hora Kotel - jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel - jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou - mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Labský vodopád v Labském dole

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Pančavský vodopád v Krkonoších

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň ve východních Krkonoších ukrývá Slatinné a rašelinné louky s mnoha druhy ohrožených rostlin. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský. Navíc je odtud krásný výhled do krajiny.

Liščí vodopád v Krkonoších

Liščí vodopád v Krkonoších

Liščí vodopád se nachází v Teleném dole nedaleko Pece pod Sněžkou. Víceramenný vodopád patří mezi menší krkonošské vodopády. Těsně pod ním vede lávka, odkud se dá velmi dobře pozorovat.

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny nad Janskými Lázněmi jsou skalní útvary z kvarcitu - původního sedimentu mořského dna, který během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby.

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Stříbrný hřbet v Krknoších

Stříbrný hřbet v Krknoších

Stříbrný hřbet je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km od Špindlerova Mlýna. S výškou 1490 m n. m. jde o šestou nejvyšší tisícovku v Česku.

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Další aktuality