Úvod > Aktuality > Svatá Zdislava: 800 let od jejího narození připomíná výstava a barokní bazilika
Památky

Svatá Zdislava: 800 let od jejího narození připomíná výstava a barokní bazilika

  • Vydáno24. srpna 2019
Jablonné v Podještědí čekají příští rok oslavy 800. výročí narození svaté Zdislavy, patronky Libereckého kraje a Litoměřické diecéze. Přijďte si prohlédnout baziliku, výstavu v ambitech dominikánského kláštera a také zámek Lemberk, kde světice žila. Dokonce vás čeká seznámení s místními strašidly!
Impozantní barokní chrám sv. Zdislavy a sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí má svůj současný název teprve od roku 1995. Ten rok totiž byla Zdislava svatořečena a kostel kromě nového zasvěcení získal čestný titul bazilika minor. Jenže zatímco o chrámu víme ledacos, život svaté Zdislavy je plný otazníků. Neví se dokonce ani to, kdy a kde se patronka rodin a manželství narodila. Podle historiků byla Moravanka a na svět přišla kolem roku 1220 možná v Křižanově, možná na hradě Veveří u Brna, kde byl její otec Přibyslav purkrabím.
 

Zdislava: 800 let

Oslavy 800. výročí narození svaté Zdislavy začaly v Jablonném v Podještědí už letos v létě: v ambitech kláštera bratří dominikánů si můžete prohlédnout výstavu Svatá Zdislava – skvělá manželka a milující matka. Přístupná je až do konce roku 2019 a autorkou většiny kreseb je sestra Česlava, občanským jménem Jana Talafantová. V 70. a 80. letech byla kastelánkou zámku Lemberk: právě tam se poprvé setkala se svatou Zdislavou a také tam našla víru v Boha. K sestrám dominikánkám vstoupila tajně až v roce 1971 a pro klášter dominikánů v Jablonném v Podještědí vytvořila například ručně psaný misál. Ilustrovala také pohlednice, pexesa nebo dětské knížky o životě svaté Zdislavy, svatého Dominika či věrozvěstů Konstantina a Metoděje.
 

Zdislava, vzor manželství a rodičovství

Zdislavě bylo přibližně patnáct let, když se provdala za Havla z rodu Markvarticů, pána na hradě Lemberku. Její život byl krátký, ale intenzivní: dala život čtyřem dětem, ošetřovala nemocné, sytila hladové a poskytovala přístřeší a péči těm nejubožejším. A jak popisuje Dalimilova kronika, také konala zázraky: „Pět mrtvých Boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila.“

Společně s manželem založila v Jablonném špitál a dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince, kde byla roku 1252 pochována. Z kostela se záhy stalo oblíbené poutní místo; ostatně mnozí lidé dodnes věří, že se schopnosti a zázračný vliv uznávané léčitelky neztratily ani po smrti. Hrob svaté Zdislavy se nachází v podzemí chrámu, její lebka je však umístěna v bazilice, ve skleněné schránce na jednom z bočních oltářů.
 

Legendární katakomby

O bazilice v Jablonném se říká, že jak je vysoká, tak je hluboká. Podzemní chodby a krypty mají podle legend tři patra, přístupné je ale jen jedno: to nejvyšší, přímo pod lodí baziliky. Do dvou spodních se už dlouhá staletí nikdo nepodíval a možná ani neexistují. Podzemí navštívíte pouze při komentované prohlídce, kdy kromě krypty svaté Zdislavy uvidíte i hrob zakladatele chrámu Františka Antonína Berky z Dubé. Do některých částí katakomb se však z pietních důvodů nepodíváte. Mimo prohlídkovou trasu leží i malá rakev takzvaného dráteníčka, která bývala senzací pro zvídavé návštěvníky. Šlo o malého chlapce, který patrně kdysi vlezl do podzemí a už nenašel cestu ven. Ve tmě zemřel hlady a žízní a jeho ostatky mniši objevili až po několika letech.
Není proto divu, že ačkoli nad kostelem, městem i celým krajem drží svou ochrannou ruku svatá Zdislava, v kostele přesto straší. Kromě plačícího ducha dráteníčka se v areálu prý zjevují přízraky dominikánských řeholníků, procházejí do Berkovy krypty a na schodišti se tiše vytrácejí.
 

Nová expozice a prohlídky

  • Až na stručné zmínky o stavbách z hlíny a dřeva nevíme, jak kostel kdysi vypadal. Dnešní oslnivý chrám, který navrhl i s přilehlým klášterem barokní architekt Johann Lucas von Hildebrandt, čeká v nejbližší době rekonstrukce. Po jejím skončení by dominikáni rádi vytvořili novou audiovizuální expozici o sv. Zdislavě; začínat by měla v ambitech kláštera, odkud by prohlídková trasa vedla přes klášterní sklepy do podzemí chrámu a nakonec vzhůru do baziliky.
  • Bazilika minor sv. Zdislavy a sv. Vavřince je volně přístupná od začátku května do konce září mezi 9.00 a 17.30 s polední přestávkou. Klášterní jídelnu, ambity a kryptu si prohlédnete pouze při komentovaných prohlídkách.
Zámek Lemberk – domov léčitelky sv. Zdislavy

Zámek Lemberk – domov léčitelky sv. Zdislavy

Zámek Lemberk leží v obci Lvová u Jablonného v Podještědí. Součástí zámku byl původně i raně barokní Bredovský letohrádek, který stojí nedaleko. Předchůdcem zámku Lemberk byl středověký hrad, založený snad ve 40. letech 13. století jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy.

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy s klášterem dominikánů v Jablonném

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy s klášterem dominikánů v Jablonném

V prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel.

Kostel Seslání Ducha svatého v Českém Dubu

Kostel Seslání Ducha svatého v Českém Dubu

Pozdně románský kostel vznikl společně s johanitskou komendou v polovině 13. století. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do špitálu při severní stěně se příležitostně docházela léčit i sv. Zdislava.

Naučná stezka Dívčí doly

Naučná stezka Dívčí doly

Pět kilometrů dlouhá naučná stezka Dívčí doly vede zajímavou lesní oblastí rozprostírající se v bezprostřední blízkosti města Choceň. Symbolem stezky je dívka Zdislava, která je svázána s pověstí o tomto místě, a proto také návštěvníky všemi devíti zastaveními naučné stezky provází.

Svatá hora u Křižanova

Svatá hora u Křižanova

Svatá hora (650 m n. m.) je dominující vrchol hřebenu mezi Křižanovem a Osovou Bítýškou s malým pomníčkem a plastikou 8 km severně od Velké Bíteše.

Kostel sv. Zdislavy v Prostřední Bečvě

Kostel sv. Zdislavy v Prostřední Bečvě

Prostřední Bečva byla v okolí jedna z mála vesnic, která neměla kostel. Kostel byl postaven v roce 2001 dle návrhu architekta Jana Kováře z Opavy.

Johanitská komenda v Českém Dubu

Johanitská komenda v Českém Dubu

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka v Českém Dubu nabízí ke zhlédnutí nedávno objevené a postupně prozkoumávané a rekonstruované podzemí. Prostory johanitského kláštera s kaplí sv. Jana Křtitele tvoří samostatnou expozici Podještědského muzea.

Krypta sv. Zdislavy v klášteře dominikánů v Jablonném v Podještědí

Krypta sv. Zdislavy v klášteře dominikánů v Jablonném v Podještědí

Jablonné v Podještědí je spojeno s významnou světicí, sv. Zdislavou z Lemberka, která proslula svými léčitelskými zázraky a její hrobka byla v roce 1701 objevena v podzemí kláštera dominikánů.

Cyklostezka svaté Zdislavy v Lužických horách

Cyklostezka svaté Zdislavy v Lužických horách

První etapa cyklostezky sv. Zdislavy byla dokončena v dubnu 2017.

Zdislavina studánka v Jabloném v Podještědí

Zdislavina studánka v Jabloném v Podještědí

Voda ze Zdislaviny studánky má údajně léčivou sílu.

Poutní stezka Via Sacra

Poutní stezka Via Sacra

Poutní stezka Via Sacra vede po jedinečných sakrálních stavebních památkách a uměleckých pokladech rozmístěných v Trojzemí – tedy na území České repunliky, Německa a Polska. Na české straně vede stezka do Mnichova Hradiště, Jablonného v Podještědí, Českého Dubu, Hejnic a Rumburku.

Další aktuality

Legendární Jizerská 50 se pojede už tento víkend

Nejznámější český závod na běžkách vstupuje letos již do 56. ročníku. Pojede se od pátku 9. do neděle 12. února 2023. Kromě hlavního padesátikilometrového závodu nabízí organizátoři účastníkům možnost závodit na kratších tratích. Vybírat lze z množství tras na 50, 25 či 10 kilometrů klasicky, 17 nebo 30 kilometrů volnou technikou anebo noční sprint na 1,5 kilometrů soupaž. Připravena je také trať pro nejmenší běžce a štafetové závody. Na trati se opět sejdou všichni – profesionálové i hobby jezdci.
Liberecký kraj | Zimní sporty

10 tipů na nejlepší sjezdovky v Krkonoších

Krkonoše jsou pro milovníky zimních sportů jako stvořené. Sjezdové lyžování zde má nejdelší tradici u nás, první obloučky na dobových ski se učili roku 1892 zaměstnanci hraběte Jana Harracha, který lyže do českých zemí přinesl. Nejstarší českou sjezdovku hledejte v Peci pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou zase nabízí lyžařům nejdelších sjezdovou trať v Krkonoších (3185 m). V našich tipech objevíte ta nejlepší zimní střediska našich nejvyšších hor. Užijte si krkonošské sjezdovky!
Liberecký kraj | Zimní sporty

Rozhledna Tábor láká k zimním procházkám

Když slunce v zimě venku svítí, příroda v Českém ráji vykouzlí neopakovatelnou atmosféru a podívanou. Jakmile bude krásný slunný den, udělejte si zimní procházku na vrch hory Tábor, kde můžete pohlédnout na okolní malebnou krajinu z rozhledny, která bezesporu patří mezi ty nejkrásnější na českém území.
Liberecký kraj | Příroda

Po stopách šlechtických rodů 2023: Harrachové – vznešenost zavazuje

Představit starobylý rod Harrachů a probudit zájem veřejnosti o něj je cílem 13. ročníku projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje. Tématem letošního roku jsou nejen regionální památky, ale především šlechtický rod Harrachů, jenž se stal celoročním vlajkovým tématem na všech objektech Národního památkového ústavu. Letos uplyne několik významných výročí, což dává příležitost tento starobylý rod připomenout. Přesně před 400 lety nastoupil Arnošt Vojtěch z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň je tomu 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Harrachové byli s českými zeměmi velmi silně spjati a zanechali v naší historii hlubokou stopu. V letošním roce si připomínáme také 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Právě toto letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů bude společně se zámkem Janovice u Rýmařova hlavním objektem letošního harrachovského roku.
Liberecký kraj | Památky