Stezka železné opony je cyklistickou trasou, která vede skrz Zelený pás a začíná u Barentsova moře, sleduje norsko-ruskou hranici k finsko-ruské hranici a Baltskému moři. Následně zamíří k pobřeží Estonska, dále pak do Lotyšska, Litvy, Kaliningradu, Polska a bývalé Demokratické republiky Německo (DDR). V Česku patří k nejkrásnějším úsek v
Národním parku Podyjí. Stezka železné opony je zde značena
modrobílým piktogramem s
číslem 13 a hvězdičkami Evropské unie.
Stezka železné opony se začala u nás značit v roce 2013 a dnes je již dobře vyznačená, a to jak v Čechách, tak na Moravě.
V České republice měří obdivuhodných
867 km a
vede od Aše přes jižní Čechy,
Moravu až do Břeclavi. Je sjízdná nejlépe s trekovým či MTB kolem (horské úseky či úseky v chráněných územích). Trasa na českém území vede i po
bývalých vojenských zpevněných komunikacích, tzv.
signálkách, částečně po
vedlejších a lesních cestách, zatímco v Rakousku spíše na zpevněných zemědělských komunikacích. Přestože, se systémy značení cyklotras v jednotlivých zemích liší, po celé délce této cyklotrasy vás bude doprovázet jednotný a z dálky dobře viditelný
evropský symbol s názvem
Iron Curtain trail a číslem 13 a názvem sítě EuroVelo.
Dříve rozdělovala, nyní propojuje: EuroVelo 13 v Rakousku, Česku a na Slovensku
Na hranicích mezi Dolním Rakouskem, Českou republikou a Slovenskem prochází obzvláště pěkný úsek mezinárodní cyklotrasy
EuroVelo 13.
Stezka železné opony je v těchto místech lemována starobylými městečky, vesnicemi, mnoha pamětihodnostmi a jedinečnou přírodou.
V místech, kudy se dříve táhla opevnění a ostnaté dráty, se dnes vine Zelený pás s mnoha biotopy, přírodními parky, poli a lesy. Část cyklotrasy, která prochází rakousko-českými regiony
Waldviertel (
Jižní Čechy) a
Weinviertel (
Jižní Morava), měří celkem
329 kilometrů a je rozdělena do devíti etap. Podél hranice se Slovenskem vede dál trasa lužními lesy, údolím řek
Dyje a
Moravy až do Bratislavy. Z širšího hlediska se jedná jen o menší úsek, celkem stezka měří 10 400 km.
Pokud se vydáte na etapovou cyklistickou výpravu po rakousko-českém úseku „
Stezky železné opony“ a využijete rozdělení do navržených etap, bude vaším výchozím bodem
Gmünd (u Českých Velenic) a cílem pak
Hohenau an der March (Moravský Svätý Ján). Pro cestování po štěrku, lesních cestách nebo asfaltu se ideálně hodí trekingové nebo elektrické kolo. Překonáte 2061 výškových metrů stoupání a 2429 metrů klesání.
Stezka prochází obcemi: Lischau – Leopoldsdorf (A) – Romavským lesem u Starého Města pod
Landštejnem –
Slavonicemi (CZ) – Rappolz – Neuriegers (A) – Písečné – Dešná (CZ) – Schaditz – Nonndorf – Drosendorf – Oberthürnau (A) – Vratětín –
Uherčice – Stálky – Šafov (CZ) – Riegersburg – Felling –
Hardegg (A) –
Čížov – Lukov – Podmolí –
Znojmo – Popice –
Havraníky –
Šatov (CZ) – Mitterretzbach – Retz – Haugsdorf – Seefeld (A) –
Jaroslavice – Hrádek – Dyjákovice – Hevlín (CZ) – Laa an der Thaya – Wildendürnbach – Pottenhofen (A) –
Mikulov –
Valtice (CZ) – Reintal – Altlichtenwarth – Hohenau an der March (A) – Moravský Svätý Ján (SK).
Stezka železné opony pak od nás
pokračuje směrem na východ přes
CHKO Zahorie do Bratislavy na Slovensku a dále
podél jižní hranici Maďarska, objíždí Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko. Později sleduje Dunaj mezi Rumunskem a Srbskem, a
končí na břehu Černého moře v Bulharsku.
Stezka železné opony v Podyjí
Komu by se trasa z jižních Čech na hranice se Slovenskem zdála moc dlouhá, může vyzkoušet
Stezku železné opony jen při jižní hranici
mezi Českem a Rakouskem, kde se kroutí hned na jednu, a hned na druhou stranu.
Do Národního parku Podyjí vstupuje z rakouského Hardeggu a vede na rozcestí Na Keplech.
Na trase naleznete mnoho zajímavostí z nedávné historie, jedná se například o různé fragmenty železné opony či muzejní expozice mapující toto období. Například u
Čížova se zachovalo
300 metrů hraničního plotu s ostnatým drátem a hláskou, kterou za komunismu využívala armáda k ostraze Československa – jde o jediný původní úsek železné opony u nás. Trasa vás v Podyjí dále zavede do
údolí Žlebského potoka, na vyhlídku
Králův stolec nebo do
vřesoviště Kraví hora.