Pohádkový pseudogotický zámek, který si pro své půvaby vysloužil přízvisko
Slovácké Miramare, se jmenuje
Nový Světlov. Skutečný zámeček Miramare na pobřeží Jaderského moře je ale mnohem mladší, vznikl v polovině 19. století, kdežto historie Nového Světlova sahá až do 15. století. Tehdy
páni z Landštejna u
Bojkovic vybudovali
pozdně gotický hrad. V okolí prý podobných hradů, hrádků a tvrzí bývalo víc, a mívaly hlásnou a signalizační funkci: hlídaly pohraničí a výstražné signály předávaly dál do vnitrozemí.
Od planoucích ohňů pravděpodobně pochází i název Světlov.
Zámek Nový Světlov
V polovině 19. století nechali tehdejší majitelé
Larisch-Mönnichové přestavět staré renesanční sídlo podle návrhu
vídeňského architekta Eduarda Kuschera na zámek v slohu anglické tudorské gotiky, obklopený parkem a oborou. Nyní
zámek Nový Světlov slouží jako
hotel s restaurací a kavárnou, na zastřešeném nádvoří se pořádají
koncerty. Zájemci o prohlídky sem musí zamířit výhradně v sezoně a o víkendech, ovšem je nutné předem zjistit, zda na zámku nebude svatba; v takovém případě se dovnitř nepodíváte.
Zámek Hluboká, sídlo podle anglického vzoru
Za bílými fasádami šlechtických sídel se někdy skrývají zajímavé příběhy: například než se
Schwarzenberkové v polovině 19. století pustili do novogotických úprav tehdy
barokního zámku, parku i okolní krajiny v Hluboké nad Vltavou, podnikl tehdejší majitel, kníže Jan Adolf II. s manželkou Eleonorou, rozenou princeznou Liechtenstein, několik cest do Anglie. Tam prý kněžně padl do oka
královský zámek Windsor, a rázem tak bylo jasné, jakým směrem se budou ubírat přestavby Hluboké. Ve stejném stylu nechali kníže s kněžnou postavit i novou
Schwarzenberskou hrobku u
Třeboně, kde byli nakonec oba pochováni.
Je to ale jen část příběhu: na
Windsoru se sice Schwarzenberkovi zastavili, ale podobně je okouzlila i další sídla, namátkou
Hampton Court, Ashride, Woburn Abbey, Pernhyn, Moor Park či
Warwick. Když je všechny smícháte do velkého a impozantního koktejlu, výsledkem bude Hluboká taková, jakou ji znáte dnes.
Zámky Lednice a Hrádek u Nechanic
Schwarzenberkovi ovšem po Anglii necestovali sami, na cestách je doprovázel
hrabě Harrach a
kníže Liechtenstein. Podobně jako knížecí pár z Hluboké i tihle dva aristokraté hledali inspiraci pro své nové rezidence. Už v roce 1839 totiž hrabě František Arnošt Harrach zahájil stavbu
Hrádku u Nechanic, romantického sídla ve stylu tudorské gotiky podle projektu
anglického architekta Edwarda Bucktona Lamba, o něco později se pak kníže Liechtenstein odhodlaně pustil do historizujících úprav
zámku Lednice. Luxusní reprezentační letní sídlo obklopuje
rozsáhlý park, volně přecházející do pohádkově upravené
krajiny Lednicko-valtického areálu s
řadou drobných romantických staveb. Pro zábavu panstva v těsném okolí zámku vznikly další „drobnosti“, například
palmový skleník,
antický akvadukt,
minaret nebo
umělá zřícenina Janohrad.
Malá Hluboká
Slavnou
„velkou“ Hlubokou jsme vám představili, ale znáte také
malou Hlubokou? Říká se tak
zámečku v Českém Rudolci, přestavěnému v letech 1860–1863 ve stylu tudorovské novogotiky. Po roce 1950 sloužil státním statkům jako kanceláře a kravín, od 90. let ale už jen chátral. Pak se opět změnil majitel a nyní se jedné z nejhezčích památek
České Kanady opět vrací původní lesk.
Zámek Miramare: domov mexického císaře
Jestliže se Novému Světlovu říká Slovácké Miramare, pro seriál #světovéčesko to je příležitost podívat se zblízka na originální Miramare, pohádkovou habsburskou rezidenci na břehu Jadranu u severoitalského Terstu. V polovině 19. století ji podle projektu vídeňského architekta Carla Junkera nechal postavit rakouský vévoda Maxmilián, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a pozdější mexický císař, jako sídlo pro sebe a svou manželku Charlottu Belgickou.- Prohlídka vede nejenom přes reprezentativní místnosti, ale i ty, ve kterých svůj čas Maxmilián a jeho manželka trávili v soukromí. K vidění je Charlottin klavír, obrazy, tapisérie i přepychová knihovna. V bývalých stájích se konají krátkodobé výstavy, přístupný je i park s romantickými jezírky, terasami a drobnými stavbami; na jeho botanickém uspořádání se podíleli i dva Češi, Josef Laube a Antonín Jelínek.
- Po Maxmiliánově popravě v roce 1867 v Mexiku Charlotta zešílela a zbytek života strávila v izolaci, zprvu na zámku Miramare, později na belgickém zámku Bouchout. Miramare pak využívali jako letní rezidenci členové rodiny Habsburků. Často tu pobývala císařovna Alžběta, jezdíval sem i velkovévoda Ludvík Salvátor Toskánský a František Ferdinand d'Este s rodinou.