Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Konstantinovy Lázně: založili je sedláci, ale jmenují se po knížeti

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost? Povolit

#světovéČesko a Konstantinovy Lázně: založili je sedláci, ale jmenují se po knížeti

Vydáno 5. července 2020 Lázně a wellness

Hledáte lázně, které skutečně nabízejí klid a ticho? Vyberte si Konstantinovy Lázně, ukryté v lesích v dosud neobjeveném koutku Plzeňska. O vaše zdraví se postarají prameny s největším obsahem volného oxidu uhličitého v Česku, o volný čas spousty zajímavostí v okolí – například stolová hora Hradišťský kopec nebo zřícenina hradu Gutštejn.

Nejmenší lázně západních Čech leží v malebné krajině mezi Plzní a Karlovými Vary. Uchovaly si atmosféru letoviska daleko od rušného komerčního světa a jsou tak ideální pro ty, co hledají klidné, téměř rodinné prostředí.

Bonusem navíc je jedna z ekologicky nejčistších oblastí u nás a také přírodní léčivé zdroje: studený pramen minerální uhličité vody má největší obsah volného oxidu uhličitého v Česku. Stejně jako hlavní lázeňská budova i pramen se jmenují podle pražského profesora a kardiologa Bohumila Prusíka, velkého příznivce Konstantinových Lázní.

Švihák lázeňský, sedláci a princ Konstantin

Máte rádi vtípky o lázeňských švihácích? Jednoho potkáte přímo v Konstantinových Lázních: Švihák lázeňský se totiž jmenuje dřevěná, 2,5 m vysoká socha, kterou lázním daroval významný plzeňský umělec, akademický sochař Jaroslav Šindelář. Stala se symbolem náměstí U Fontány.

Kdyby totiž měla v lázních stát socha jejich zakladatele, byl by to umělecký oříšek: musela by totiž zobrazovat sedláky z Nové Vsi, kteří dobře znali léčivé účinky podivně zbarvené a páchnoucí vody z lesní tůně obklopené rašeliništěm. Doprovázet by je měl kníže Konstantin Dominik Löwenstein, který nechal vodu z pramene posoudit u znalců minerálních vod doktora Nehra z Mariánských Lázní a profesora Wirabela z Wertheimu. Na základě jejich dobrozdání chtěl vykoupit pozemky a založit lázně, po vzoru nedalekých a úspěšně se rozvíjejících Mariánských Lázní.

Jednání se nakonec protáhla na několik desítek let, a tak pozemky s lázněmi odkoupil až Konstantinův syn Karel Löwenstein v roce 1837. To už u pramene stála patrová kamenná budova s dvaadvaceti pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami. Patřila k oblíbeným výletním cílům pro obyvatele Bezdružic a okolí, pomocí slatinných zábalů z místních zdrojů se tu úspěšně léčila padoucnice.

Zvláštní ale bylo, že kníže Konstantin v lázních nechtěl sám hospodařit, naopak: lázeňskou budovu přenechal nájemcům s podmínkou, že chudým a méně majetným poskytnou koupele zdarma anebo jen za symbolickou cenu. Není proto překvapením, že lázně nesou jeho jméno, podobně jako lázeňský hotel Löwenstein.

Do Konstantinek na nordic walking

Modernizované lázeňské domy, wellness centrum s panoramatickým výhledem do lázeňského parku, bazén s vířivkami, bio a finská sauna, solná jeskyně, parní lázeň, fitness a také kavárna Srdíčko v hlavní lázeňské budově s rozlehlou terasou v lázeňském parku: tak vypadá současnost v Konstantinových Lázních. Kromě široké škály léčebné rehabilitace a wellness terapií si můžete vyzkoušet i nordic walking: v parku a okolí vznikly stezky různé náročnosti, lázně organizují i každoroční Nordic Walking Cup.

V objevování a prozkoumávání lázeňského okolí vám pomohou cyklostezky a naučné stezky na Hradišťský vrch, jednu z našich stolových hor s přírodním koupalištěm v bývalém lomu, na Šipín, k Úterskému potoku, ke Studánce lásky a na Ovčí vrch. Ten leží severozápadně od lázní a poznáte jej na první pohled: stojí na něm zdaleka viditelná kaple ve tvaru rotundy.

Výlety do okolí pěšky nebo na kole

První písemnou zmínku o pramenech budoucích Konstantinových Lázní byste zřejmě našli v urbáři z roku 1566, kde v zápisu o dělení dědictví majitele bezdružického panství je uveden lesní pozemek v místě zvaném Smraďák. Právě sem se chodili sedláci z Nové Vsi osvěžovat do malé tůně.
Jedna z naučných stezek vede na Šipínské hradiště; to se rozkládá na ostrohu nad hlubokým údolím Úterského potoka a jeho soutokem s Hadovkou. Na protějším břehu leží valy bývalého slovanského hradiště Bezemín a asi o dva a půl kilometru dál nad údolím Hadovky stezka vede na hrad Gutštejn, jednu z nejromantičtějších zřícenin Plzeňska. Nad Úterským potokem se vypíná také zřícenina hradu Falkenštejn.
Naučná stezka Krasíkov – Ovčí vrch prochází krajinou severozápadně od Konstantinových Lázní, územím spojeným se jmény šlechtických rodů Švamberků, Harantů a Löwensteinů. Kamenná mohyla z hradišťského čediče a kaple Smrtelných úzkostí Kristových připomíná revoltu sedláků z roku 1680, kdy vydrancovali nedaleký bezdružický zámek a pak se opevnili na Ovčím vrchu, aby čelili trestné výpravě. Nad vojenskou přesilou nemohli vyhrát, v bojích tehdy přišlo o život 49 povstalců.
Löwensteinové byli potomky falckého kurfiřta Friedricha I. (1425–1476). V 17. století se rod rozdělil do dvou hlavních linií na Löwenstein-Wertheim-Freudenberg a Löwenstein-Wertheim-Rosenberg. V Čechách měli svá panství zejména příslušníci druhé linie, například zámek Bor u Tachova, Bezdružice, Krasíkov a další. Bor ovšem byl pro Löwensteiny jen vedlejším sídlem, hlavním byl bavorský Kleinheubach.

Léčebné lázně Konstantinovy lázně - mají díky léčivé vodě významný primát

Nejmenšími a nejklidnějšími ze západočeských lázní jsou Konstantinovy Lázně. Lázeňské město Konstantinovy Lázně nabízí více než 300 lůžek v lázeňských domech a dalších 400 lůžek v hotelech a pensionech na dovolenou a léčebné pobyty v průběhu celého roku.

Zatopený lom Hradišťský vrch u Konstantinových Lázní

Nedaleko Konstantinových lázní na Hradišťském vrchu se nachází lom Okrouhlák, jehož tvar připomíná obří otisk tlapy psa. Lom je veřejnosti přístupný.

Hradiště a poutní místo Šipín

Osada Šipín cca 6 km od Konstantinových Lázní stojí nad soutokem Úterského a Bílého potoka (Hadovky), na místě sídliště z pozdní doby bronzové. Kostel, zasvěcený sv. Barboře, byl postaven okolo roku 1352. Kolem kostela se rozkládá starý terasovitý hřbitov.

Ovčí vrch - památné místo selských bouří

Nedaleko obce Kokašice leží výrazný čedičový kopec Stříbrské pahorkatiny nazývaný Ovčí vrch. Na jeho jižním úbočí stojí krásně opravená novorománská rotunda z roku 1906, která byla postavena na místě již zřícené starší kaple.

Hrad Krasíkov – Švamberk

Vrch s kaplí a zřícenou věží ležící západně o Plzně byl osídlen již v pravěku. Stopy osídlení však zanikly při budování středověkého hradu. Ves Krasíkov,položená v místech pozdějšího švamberského dvora, je prvně zmiňována roku 1227, kdy ji velmož Kojata odkázal svému služebníkovi Marešovi.

Konstantinovy Lázně - Pursíkův pramen a Smraďoch

Historii obce můžeme sledovat už od 16. století, kdy se v písemných dokladech objevuje zmínka o sirnatém prameni zvaném lidově smraďoch právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku.

Gutštejn - romantická zřícenina gotického hradu

Romantické zříceniny hradu Gutštejn se nachází nad přítokem Úterského potoka jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Hradu dominuje 20 m vysoká věž se zaoblenými rohy. Z důvodu rekonstrukce je objekt uzavřen.

Restaurace lázeňského domu Prusík

Vůně grilovaných specialit láká gastroturisty, výletníky, cyklisty i další návštěvníky do Konstantinových Lázní. U zastřešené terasy lázeňského domu Prusík byl zprovozněn grilovací domek. Hosté zde každý den mohou ochutnat výtečně připravená domácí masa a k nim přikousnout například tradiční rozpek.

Zřícenina hradu Falkenštejn u Konstantinových Lázní

Hrad Falkenštejn, vybudovaný kdysi na strmém skalním ostrohu tyčícím se nad údolím Úterského potoka, patří k typicky středověkým hradům, na nichž byla bezpečnosti dávána přednost před pohodlím.

Hradišťský vrch u Konstantinových Lázní - seznámení s prehistorickým hradištěm

Na masivním čedičovém kopci, který se vypíná v blízkosti Konstantinových Lázní, se rozprostírá druhé největší hradiště v západních Čechách. Jeho stáří sahá do pozdní doby bronzové, což dokládají rozsáhlé nálezy.