Karlův Hrádek měl to
štěstí, že na rozdíl od mnoha jiných hradních zřícenin unikl pozornosti trendu praktikovanému v 60.–80. letech minulého století, kdy se památky nešťastně v rámci rozsáhlých „sanací“ poměrně dost necitlivě
rekonstruovaly za masivního použití cementu a betonu. Odborníci k
záchraně památky používají
speciální soubor metod a technických zařízení, které v minulých letech úspěšně aplikovali při průzkumu a dokumentaci nejvýznamnějších památek v České republice (České korunovační klenoty, Relikviář sv. Maura, Závišův kříž, Pražský hrad) i ve světě (katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Talinu v Arménii, Herodium, Izrael). Tyto metody umožňují i bez kopání nahlížet na to, co je ukryto našim zrakům v podzemí. Jsou to ty samé metody, které výzkumný tým z Karlova Hrádku v minulých letech úspěšně použil při hledání bájné hrobky
Rožmberků ve
Vyšším Brodě, neznámého trezoru kláštera v Milevsku a v Želivě i při lokalizaci původní hrobky, kterou si pro sebe a svou rodinu na Pražském hradě budoval
císař Karel IV.
Karlův Hrádek je snadno dostupný i po
cyklostezce na levém břehu Vltavy vedoucí z
Českých Budějovic přes Hlubokou až do Purkakce. Pod zříceninou je v provozu vloni otevřené
přístavní molo, kde v sezoně kotví i
lodě pravidelné dopravy.