Téměř stejná značka, jakou používáme i dnes, se totiž vyskytovala v hospodářské korespondenci opata
kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už
v polovině 18. století. ČTK to řekl David Merta z brněnské obecně prospěšné společnosti Archaia, které se věnuje záchraně písemností.
Opat
„smajlíka“ v korespondenci na konci listiny používal asi
zcela běžně přinejmenším v roce
1741. Podle Archaie značka byla na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení
hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním
Zelném trhu v
Brně, který nyní prochází
rekonstrukcí.
Bohužel nevíme přesně, jestli
smajlík byl opravdu smajlíkem, nebo měl jiný význam. Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečeť, nebo to znamená, že někdo
schválil dokument. Smysl značky by mělo osvětlit
další bádání.
Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru
po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit,
po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes
řeku Sázavu sochami.
Aktivní byl i v
Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala
reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovali například v případě
ohrožení. Pro
kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.