Slunce, voňavý vzduch a hory: tipy na místa, kde prožijete babí léto ve vzdušných lázních

Do slunečních a vzdušných lázní kdysi lákaly hosty řady dnešních lázní, například lázně Bohdaneč, Teplice nebo Velichovky, ale také místa, kde už lázně dávno zanikly, namátkou pražská čtvrť Klánovice, Zátiší v Hodkovičkách nebo Bílovice nad Svitavou. Pro současné lázně jsou čerstvý vzduch a slunce příliš obyčejné na to, aby je zařadily mezi přírodní léčivé zdroje, ale přesto najdete místa, která na tom jsou lépe než jiná. Snadno uhodnete, kde je hledat: ve vyšších nadmořských výškách, na úbočích a hřebenech hor. Není bez zajímavosti, že u nás existuje označení klimatické lázně – ten uděluje Český inspektorát lázní a zřídel lázeňským místům, která mají výjimečně čistý vzduch. Naposledy byl tento titul přidělen Mariánským Lázním, a to v roce 2023.
 

Karlova Studánka: nejčistší vzduch v Česku

Trápí vás chronický kašel? Pomoc nabízí Karlova Studánka a jedny z nejvýše položených horských lázní u nás. Čistota vzduchu v nadmořské výšce kolem 800 metrů na východním úbočí Pradědu se denně kontroluje a je prý srovnatelná s ovzduším v Alpách. Lázně založil před více než 200 lety Maxmilián II. František, nejmladší syn Marie Terezie, a říkalo se jim Hin und wieder. V překladu to znamená „tam a zase zpět“, protože první pacienti museli do lázní docházet z nejbližších obcí, ubytování tu zkrátka neexistovalo. Dnes už je samozřejmě všechno jinak a za čerstvým vzduchem sem jezdí nejenom ti, které trápí astma, dýchací problémy a alergie, ale i lidé, kteří chtějí strávit pár dní v čistém prostředí. Při procházkách můžete obdivovat zdejší lesy i starobylé lázeňské budovy, zastavte se také v bazénu s termální vodou a nezapomeňte na inhalace nebo dechovou rehabilitaci.
 

Bučina a vzdušné lázně na Alpské vyhlídce

Titul nejvýše položené osady v Čechách dnes sice drží šumavská Kvilda, ale do druhé světové války první místo patřilo Bučině, osadě na jižním svahu vrchu Stráž s nadmořskou výškou 1 162 m. Bývala oblíbeným výchozím místem k výletům k prameni Vltavy, dokonce tu mívala konečnou autobusová linka z Vimperka. Dnes do jednoho z nejkrásnějších míst Šumavy vede jen úzká silnička, která pokračuje k hraničnímu přechodu Bučina/Finsterau. Do zaniklé obce se vrátil život: na starých základech bývalého hotelu Alpská vyhlídka, z jehož terasy býval jedinečný výhled na vzdálené vrcholky Alp s masivem Dachsteinu, vznikl nový hotel v původním stylu. Tady vás čeká klid a pohoda uprostřed přírody, a když budete mít štěstí na počasí, slibované Alpy skutečně uvidíte jako na dlani.
 

Kde voda léčí a uzdravuje: Jeseník

Nejvýchodnější výběžek Rychlebských hor, nadmořská výška kolem 620 metrů a vzdušné proudy od Baltu, nabité jodem a mořskou solí, to jsou Priessnitzovy lázně nad městem Jeseník, nejstarší vodoléčebné lázně na světě. Továrny a dálnice v nedohlednu, tradiční lázeňské kolonády nahrazuje okružní promenáda s baldachýnem stromů a všude kolem vás jen svahy Hrubého Jeseníku a místa dýchající zdravím, energií a vitalitou. Nemocí horních a dolních cest dýchacích tu dokážou zbavit děti i dospělé, v hlavní sezoně navíc můžete využívat jedinečný venkovní balneopark anebo koupele v tradičních dřevěných vanách dle dobových metod Vincenze Priessnitze.

Priessnitzovy lázně jsou po povodních ze září 2024 plně v provozu. Přijeďte nabrat síly a podpořte zdejší region svou návštěvou ve formě pobytu. Cesty jsou zprovozněny a postupně se zavádí autobusová doprava. Aktuální informace jsou dostupné na FB lázní.
 

Luftování na Benecku

Už jste slyšeli o Benecku neboli krkonošských vzdušných lázních? Rodiště Šárky Strachové, rodným příjmením Záhrobské či propagátora běhů na lyžích Bohumila Hanče je skvělou variantou pro všechny, kteří se chtějí vyhnout přeplněným horským střediskům. Najdete tu zalesněné kopce, pasoucí se stáda, oslnivé výhledy do údolí (ostatně jde o nejvýše položenou obec západních Krkonoš) a také 1,6 km dlouhou Lufťákovu stezku. Na několika přírodních zastaveních děti i dospělé pobaví zábavné hry. Stavit se můžete také v mini zoo s malými kozičkami a s dětským hřištěm a na farmě se stádem huculských koní.
 

Odpočinek u Svaté Kateřiny

„Snad jen dvakráte jeli bratři s rodiči v létě ven do maličkých vzdušných lázní. Jednou to byl Svatý Jan pod Skalou u Berouna a podruhé Svatá Kateřina na Vysočině v roce 1909,“ píše Helena Čapková ve své knize Moji milí bratři. Těmi bratry byli Karel a Josef Čapkovi. Jejich otec přijel do lázní s celou rodinou jako sezonní lékař na přelomu 19. a 20. století, kdy Svatá Kateřina zažívala velký rozkvět. Areál, ukrytý před civilizací v lesích několik kilometrů od Počátek v nadmořské výšce kolem 750 metrů, se v posledních letech zaměřuje vedle jógy a wellness na prastarou přírodní medicínu z Indie – Ájurvédu. Odpočinek si tu dopřávají hlavně lidé z větších měst – a vůbec jim nevadí, že tu není televize a auto musí nechat v Počátkách, odkud do lázní jezdí mikrobus. Bonusem k tichu a klidu uprostřed lesů Vysočiny je po staletí ceněná voda z pramene sv. Kateřiny: „svatá voda“ léčila už husity, zraněné roku 1423 v bitvě u rybníka Boru u Horních Dubének a Rožmberkové si sem prý jezdívali léčit neduhy z příliš náročných zábav.

Vzdušné lázně Českého Švýcarska na Děčínském Sněžníku

Věděli jste, že Děčínskému Sněžníku se také přezdívá „vzdušné“ nebo „větrné lázně“? Za vznikem této přezdívky stojí termické proudy, které mísí proudy vzduchu v okolí hory až od Severního moře! Takže, když se na horu vypravíte, uděláte něco pro své zdraví a ještě vás čeká úchvatný výhled do širokého okolí... Rozhledna Děčínský Sněžník se nachází nedaleko města Tisá s krásným labyrintem pískovcových skal, kterému se říká Tiské stěny. Dostanete se sem z parkoviště. které leží nedaleko obce Sněžník – Zadní Ves. K rozhledně jsou to odtud asi 2 km. Až na vrchol je nutné vyjít 153 schodů, které vedou k vyhlídkové plošině. Výstup je vkoupen jedním z z nejkrásnějších pohledů na Lužické hory, Českosaské Švýcarsko nebo Ještěd.