Sovětský kosmonaut
Jurij Alexejevič Gagarin (27letý major sovětského letectva) ke svému kosmickému letu odstartoval
12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu
Bajkonur, v dnešním Kazachstánu. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. Asi minutu po startu dosáhl stoj přetížení 3-4 G, které se postupně snižovalo. Gagarin je snášel dobře, pouze puls mu vzrostl z 64 na 150 úderů za minutu. Ve
14. minutě letu Gagarin pocítil
stav beztíže. V průběhu letu udržoval spojení s řídicím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity (celou dobu se cítil výborně), a když mu „uplavala“ tužka, diktoval na záznam. V
57. minutě loď dosáhla
maximální výšky,
327 km. Gagarin trochu pojedl, napil se a začal se chystat na návrat.
Sestup však
neprobíhal tak
idylicky, jak jej sovětští inženýři naplánovali. Motor Vostoku zbrzdil loď, nepracoval však plánovanou dobu, a řídící systém lodi proto neoddělil přístrojový úsek od kabiny. Loď navíc
začala rotovat. Po dlouhých 10 minutách automatika přístrojový úsek konečně odstřelila, loď se stočila potřebným směrem a rotace ustala. Pak už sestup probíhal normálně, teplota ochranného štítu dosáhla 2000 °C a přetížení 10 G. Ve výšce 7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl
katapultován a přistál na padáku vedle kabiny u vesnice Smelovka. Po příletu Gagarin prohlásil: „Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“.
Cesta do Československa a poslední let Hrdiny Sovětského svazu
Gagarinův let do vesmíru
trval 108 minut, po ní následovalo přijetí v Moskvě a dlouhá řada zahraničních cest. Ta
první z nich zavedla Jurije Gagarina s manželkou Valjou
28. a 29. dubna 1961 do
Československa.
Bohužel, celosvětovou slávu Gagarin neunesl. Dříve
příjemný a skromný mladý muž postupně propadal bujným
pijatikám, pletkám s
mladými ženami a rychlým autům. Přesto si přál znovu letět do vesmíru, nebo se alespoň vrátit do kabiny vojenského letadla. V březnu
1964 začal Jurij Gagarin studovat
moskevskou vojenskou Žukovského akademii. Pochopil, že bez dalšího vzdělání nemá šanci se do kabiny kosmické lodě vrátit.
Studium ukončil v
únoru 1968 a hned následující měsíc se vrátil do kokpitu
vojenské stíhačky. Létal ale zatím pouze s instruktorem na dvoumístné stíhačce MiG-15UTI. Tak tomu bylo i ve středu
27. 3. 1968, kdy měl na dopoledne naplánován
let, ze kterého už se ale nevrátil. Trosky letounu byly nalezeny o několik hodin později 65 km od letiště u vesnice Novoselovo. Jednoznačný důvod tragické havárie se nikdy nepodařilo zjistit. „Kosmonaut č. 1“ byl pohřben na čestném
pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě.
Po Juriji Gagarinovi je pojmenován i
kráter na odvrácené straně
Měsíce a také
planetka (1772) Gagarin.
Artemis aneb novodobá cesta do vesmíru
Novodobé dobývání vesmíru je nyní spojeno s programem
Artemis. Artemis I vyrazil do vesmíru bez posádky v roce 2022. V dubnu 2026 z astronauté Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová z USA a Kanaďan Jeremy Hansen vyrazili na oběžnou dráhu Měsíce. Vesmírná loď odstartovala 2. dubna 2026 z floridského Kennedyho vesmírného střediska. Nazpět mají být za deset dní. Na rok 2028 je naplánovaná mise, která by měla přstát na Měsíci.