Dny lidové architektury lákají do Libereckého kraje

O víkendu 19. a 20. července 2025 se konají již tradiční Dny lidové architektury v Libereckém kraji a jeho bezprostředním okolí. Víte, jak vypadalo dětství a hry našich babiček a dědečků, když neexistovali tablety, mobily, internet a televize? Tušíte, jak se ze lnu vyrobí plátno a čím ho můžete ozdobit? Znáte cestu od obilí k mouce a ke křupavému pečivu? Vydejte se za lidovou architekturou Máchova kraje, Lužických hor, Jizerských hor nebo Pojizeří. Seznámíte se s tradičními řemesly, z nichž si některá můžete vyzkoušet v řemeslných dílničkách. Na mnoha místech jsou připraveny divadelní a folklorní vystoupení či výstavy a tematické přednášky.

Během Dnů lidové architektury nastává možnost vyzkoušet si například práci na hrnčířském kruhu, vykovat si podkovu pro štěstí, uplést si drobnost z orobince nebo si vyrobit vlněnou kytičku... Pokud se chcete na chvilku přenést o století zpátky a zasednout do tehdejších školních lavic, vychutnat si kouzlo bylinkové zahrádky a podívat se do barokní sýpky či bývalé papírny, navštivte otevřené památky lidové architektury!

Beranův hostinec a Zemanův statek s vůní chleba

Do Máchova kraje vyrazte za poznáním -  otevřen bude Zemanův statek – rodný dům spisovatele Antala Staška ve Zlaté Olešnici. Přiláká vás sem vůně čerstvého pečiva z tradiční pece a klapání stoletého tkalcovském stavu. Vyzkoušet si tu můžete tkaní, vytvoříte si šperk z bižuterie, vychutnáte si tradiční pečivo, a k tomu si poslechnete lidové písně z Podkrkonoší v podání harmonikáře J. Křapky.

Folklorní soubor Horačky to s vámi roztočí v Beranově hostinci v Trávníčku. Pro zájemce tu bude otevřeno po oba dny - v sobotu od 11:00 do 20:00 a v neděli 10:00 až 18:00 hodin. V sobotu vás navíc čekají ukázky tradičního tesařství s typickými nástroji. Venkovská stavba a hospodářská usedlost, kde byla od první poloviny 19. století do roku 1929 byla provozována hostinská živnost. Stavba má půdorys písmena L, skládá se z roubené obytné části (světnice, síň a komory s přistavěnou světničkou) a k ní kolmo přiléhá zděná hospodářská část. 
 

Řemesla na Dlaskově statku a vodní kolo Doleního mlýna

Umění předení, plstění a mykání vlny vám na Dlaskově statku v Dolánkách předvede Iva Válková, od Ivety Dandové se naučíte tradičním postupům pletení z orobince. Pod vedením Marie Sitkové si budete moci vykovat hřeb nebo podkovu a Petr Klíma vám ukáže, jak se z kmene stane trám a jak si naštípat šindel na střechu. Nenechte si ujít ani prohlídky nové stálé expozice Na statku od jara do zimy – Tradiční zemědělství a agrární obyčeje v Pojizeří, dále je ke zhlédnoutí expozice Ze dřeva a proutí anebo ukázky předení na kolovratu, mykání vlny, kování hřebů nebo opracování trámů.
 
Víte, s čím si hráli vaše prababičky a pradědečkové jako děti? Navštivte Běliště v Železném Brodě a přeneste se prostřednictvím her o sto let zpátky. Mimořádně bude otevřen Dolení mlýn v Bradlecké Lhotě, a to v sobotu 9:00 až 17:00 a v neděli 9:00 až 15:00 hodin. Vodní mlýn je poprvé písemně uváděný v roce 1568. V roce 1781 byl přestavěn do své současné podoby. Bývá označován také jako Babákův mlýn. Jedná se o první mlýn s obnoveným vodním kolem v Libereckém kraji. Přijďte se podívat do mlýna, kde prostřednictvím komentovaných prohlídek a názorné výstavy proniknete do tajů mlynářského řemesla. Vyzkoušíte si mletí na kamenném ručním mlecím složení, vysévání mouky a upečete si vlastní pšeničnou placku.
 

Papírna v Hamru či Stará škola v Křižanech

Papírna v Hamru na Jezeře se představí o celém víkendu 10:00 – 17:00 hodin. Stavba pochází z roku 1655, má kamenné přízemí s mohutnými klenbami, kde byla technologie poháněná nejprve vodním kolem. Na počátku 20. století ho nahradila vodní turbina. Kamenné přízemí nese hrázděné patro, nad kterým je třípatrová mansardová střecha, která sloužila k sušení papíru. Po celý víkend od 10:00 do 17:00 bude přístupná také Stará škola v Křižanech. Podstávkový, částečně roubený objekt z poloviny 18. století, leží v krásné lokalitě, na hranici Přírodního parku Ještěd. Objekt kdysi fungoval jako zájezdní hostinec, ale většinu času sloužil vzdělávání, jako národní (obecná) škola zhruba do přelomu 50. a 60. let 20. století. Jde o patrový, zčásti roubený dům se sedlovou střechou.