Černé kočky se v našich krajinách netěší příliš laskavé pozornosti. Jejich
barva kožíšku bývala před mnoha staletími, v období středověku,
trnem v oku hlavně katolické církvi, která je považovala za zhmotnění ďábla. Navíc černou barvu přisuzovala magickým obřadům,
temným silám a smrti. Věřilo se, že se sám
Satan během satanistických rituálů zjevuje jako černá kočka. Anebo, že černá kočka je
duchovním strážcem čarodějnic… Ačkoli se nám dnes tyto pověsti zdají nesmyslné, někde hluboko v nás
stále zůstávají zakořeněné – aby také ne, když si je lidské pokolení (hlavně ve střední Evropě) předávalo
z generace na generaci celých 900 let. Mnoho pověrčivých lidí je dodnes přesvědčeno, že „
černá kočka přes cestu“ přináší smůlu, statistiky hovoří o tom, že v útulcích mají černé kočičky nejmenší šanci na adopci a bohužel se stávají i nejčastějšími oběťmi špatného zacházení.
Problémy měly černé kočky ale i jinde – v
Itálii se až do 16. století věřilo, že když si na postel nemocného sedne černá kočka a zůstane na ní sedět, nemocný brzy zemře. Jistě za to může fakt, že černá barva je v křesťanském světě považována za symbol smutku a temných sil. Černé kočky byly pronásledovány i v Americe.
Evropští osadníci si do Nového světa přinesli i svou oddanou víru a podhoubí pověrečnosti. Každý,
kdo vlastnil černou kočku, byl tedy potrestán nebo rovnou
zabit za podezření z čarodějnictví, přirozeně i s nebohou kočkou.
Ne v celé Evropě mají černé kočky tak těžký život – ve
Francii černé šelmy prý
pomáhají nacházet poklady a pokud Francouz najde v černém kožíšku bílý chlup, věří, že se ho v budoucích letech přidrží štěstí. V Británii je černá kočka přes cestu naopak dobrým znamením, ve
Skotsku černou kočku
u svých dveří vítají, protože pro ně znamená
štěstí. V některých oblastech
Anglie a v
Irsku se dává černá kočka novomanželům jako
svatební dar – symbolizuje dlouhá šťastná léta v manželství.
Laskaví společníci a hrdinové knížek i filmů
Temné období středověku máme naštěstí za sebou, a i když dnes černé kočky nikdo nepronásleduje, v podvědomí mnohých
nesmyslné předsudky o takto zbarvených kočkách zůstávají. Je nutné si uvědomit, že stejně jako jejich mourovaté, zrzavé, bílé nebo šedé kolegyně jsou přitom černé kočky
odpradávna ochránci našich domovů, které chrání před hlodavci a nemocemi, které přenáší i nebezpečnými hady, které kočky uloví stejně snadno.
Pokud si vytvoříte se svou kočkou vřelý vztah, přinese vám i něco na víc –
moderní věda dokazuje, že má kočka na člověka pozitivní vliv. Jako felinoterapie se označuje fyzický kontakt s kočkou, kdy se tak podporuje léčba
somatických a psychických problémů a poruch. Svého
malého terapeuta tak můžete mít vždy po ruce… A jestliže kočku mít doma nechcete anebo nemůžete, zkuste k být k těmto elegantním tvorům tolerantnější a laskavější. O
černých kočkách se říká, že jsou ke „svým lidem
“ něžné a hravé. Rády si užívají jejich společnost, jen vůči návštěvám bývají poněkud plaché a je pro ně obtížné získat důvěru.
Nezapomeňme také na to, že
hrdiny mnoha příběhů jsou právě černí kocouři a kočky. Kdo by u nás neznal
Mikeše od Josefa Lady? V jeho stopách se můžete dokonce projít z
Hrusic do
Říčan. Jedním z hrdinů
komiksu Čtyřlístek je
Myšpulín, černobílý kocourek, geniální profesor a vynálezce který obvykle své kamarády vytáhne z kdejaké šlamastyky. Za celou partou se vydejte do Doks, kde na zdejším zámku objevíte
Muzeum Čtyřlístku. A věděli jste, že vůbec první kreslenou kočkou byl "americký" černý
kocour Felix? Poprvé se objevil ve filmu Feline Follies již v roce 1919. Velmi dobře je dětmi i dospělými hodnocena
knížka Kocour Zorba chilského spisovatele Luise Sepúlvedy, která vypráví o slibu, který dal černý přístavní kocour Zorba samičce racka, která těsně před svým skonem snesla vejce. Slib zněl tak, že se kocour o vejce postará a naučí později mládě létat. Kniha byla poprvé vydána roku 1996 a byla přeložena do mnoha jazyků. Vznikl i animovaný
film Lucky a Zorba.
17. srpen je dnem oslav černých koček celosvětově. Přestaňme se bát a objevme pozitivní stránky těchto milých společníků.
Den černých koček je oslavován 17. srpna každý rok.
V období středověku byly černé kočky často pronásledovány proto, že katolická církev je považovala za zhmotnění ďábla a spojovala je s magickými obřady a temnými silami.
Jedna z pověr tvrdí, že černá kočka přes cestu přináší smůlu. Další mýtus je, že černé kočky jsou duchovními strážci čarodějnic.
Moderní věda dokazuje, že kočky mají na člověka pozitivní vliv, což se projevuje i ve felinoterapii, která pomáhá léčit somatické a psychické problémy.
Černé kočky jsou hrdiny několika příběhů, například kocour Mikeš od Josefa Lady nebo Myšpulín z Čtyřlístku, který je geniální profesor a vynálezce.
Ve Francii se věří, že černé kočky pomáhají nacházet poklady, ve Skotsku a Británii jsou černé kočky znamením štěstí. Naopak v Itálii se věřilo, že černá kočka na nemocného znamená jeho brzkou smrt.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.