Obří
Trojský kůň z
Areálu historické zábavy v
Bouzově se díky dávné legendě řadí mezi válečné stroje. Patnáct metrů vysoký, šestnáct metrů dlouhý a čtyřicet tun vážící kolos je navíc
největší dřevěný kůň na světě. Tak velký nebyl ani kůň, vyrobený pro
film Troja: ten byl 11,5 metrů dlouhý a dnes je vystavený na promenádě v Canakkale, přímořském městě poblíž archeologického naleziště na místě někdejší Troji.
Homérův epos o pádu Troji patří mezi legendy, známé po celém světě. Po nekonečném obléhání Řekové vedení Odysseem vymysleli lest, jak město dobýt. Lodě s částí bojovníků odpluly mimo dohled, zbytek mužů se schoval v nitru obrovského dřevěného koně. Toho Řekové nechali na pobřeží jako dar – možná pro Trojany, možná pro usmíření bohů za to, že se snažili město dobýt. Trojané pak navzdory varování věštce Láokoóna koně vtáhli za hradby – a po setmění vypukl masakr. Řečtí bojovníci opustili svůj úkryt, otevřeli brány pro své druhy a Troju navždy zničili. Alespoň tak to popisuje Homér ve svém eposu
Odysseia v překladu
Otmara Vaňorného:
Jej pobídl bůh, a pěvec hned počal
odtud píseň mu pět, jak z Danaův odpluli jedni
na lodích pokrytých pevně, když oheň do stanů vrhli,
druhá pak Achaiů část kol slavného Odysséa
byla již uprostřed Troji, jsouc v dutém ukryta koni,
poněvadž trójský lid již sám jej zatáhl na hrad.
Tak tam stál ten kůň. Lid beze vší rozvahy mluvil
sedě tam okolo něho, a trojí pronášel radu:
jednak sekyrou krutou to duté sroubení rozbít,
nebo je vyvléci na hrad a odtud se skály svrhnout,
nebo je v obětní dar tam nechat k smíření bohů,
jakož také vskutku se později vyplnit mělo.
Takový města byl osud, by zhynulo, jakmile pojme
velkého ze dřeva koně, v němž Achajci, šlechtici vesměs,
majíce skrýš, zlou zhoubu a smrt všem Trojanům nesli.
Zpíval, jak achajský lid pak trójské rozbořil hradby,
když byl vystoupil z koně a z dutého úkrytu vyšel.
Zpíval, jak každý jinde to strmé pustošil město.
Jenže možná to bylo úplně jinak a žádný dřevěný kůň nikdy neexistoval. Podle italského námořního archeologa
Francesca Tiboniho za všechno může chybný překlad slova
hippos. Stejným výrazem se totiž označovala malá až středně velká plavidla, jejichž přídě zdobily vyřezávané koňské hlavy. Trojským koněm tak mohla být obyčejná loď, kde se Řekové pohodlně skryli v podpalubí.
Takovou možnost naznačuje i
Vergiliův epos Aeneida: zatímco Homérovi nedůvěřiví Trojané navrhují „koně“ rozbít sekerami nebo svrhnout z hradeb, u Vergilia požadují, aby „hippos“ byl potopen. Potopení lodě se jeví jako logické, otázkou ale zase zůstává, proč a jak by Trojané stěhovali loď za hradby?
Jak to bylo doopravdy a jakou léčku Řekové na Trojany nastražili se zřejmě nikdy nedozvíme, ale
Trojský kůň s námi žije už přes tři tisíce let. Během té doby výraz získal i přenesený smysl: označuje se tak něco, co vypadá neškodně, ale ve skutečnosti ubližuje, například kód, skrytý uvnitř počítačových programů. Možná ale v
Areálu historické zábavy v
Bouzově ví víc než jinde:
největšího dřevěného koně na světě totiž projektoval stavitel lodí, trup je postavený jako obrácený lodní kýl, a interiér slouží jako galerie a neobvyklá rozhledna.
Trojský kůň je legendární obrovský dřevěný kůň, který byl podle starověké legendy využit Řeky jako lstivý trik k dobývání města Troje. Řekové se skryli v jeho útrobách a po jeho vtáhnutí do města po setmění zničili Troju.
Trojský kůň v Bouzově je největší dřevěný kůň na světě, měřící patnáct metrů na výšku a šestnáct metrů na délku, zatímco kůň pro film Troja měřil 11,5 metrů na délku.
Příběh Trojského koně je detailně popsán v Homérově eposu Odysseia.
Podle italského námořního archeologa Francesca Tiboniho mohl být 'trojský kůň' ve skutečnosti obyčejná loď, jejíž příď zdobily vyřezávané koňské hlavy, v níž se Řekové skryli.
V současnosti výraz 'trojský kůň' mimo svůj historický kontext označuje něco, co na první pohled vypadá neškodně, ale ve skutečnosti skrývá zákeřný účel, například v informatice znamená kód skrytý v počítačovém programu, který má škodlivý účinek.
Největší a nejzajímavější dřevěné stavby v Česku, včetně největšího dřevěného koně, můžete najít v různých rozhlednách a zábavních parcích, jak radí portál Kudy z nudy.
Historická hodnota Bouzova spočívá nejen v jeho romantickém hradu, který byl mj. využit ve filmových pohádkách, ale také v muzeu dobývacích válečných strojů a zbraní, včetně výstavě největšího dřevěného koně na světě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.