Starý kostelní betlém v Kašperských horách – největší skříňový betlém u nás

Betlém je tzv. přechodním typem od archaických deskových malovaných betlémů k betlémům s řezanými plnoplastickými figurami. Výrazně polychromované figury vysoké 60 – 70 cm jsou vyřezány jako reliéfy z lipových fošen.

Betlémské město tvůrce stylizoval do podoby starých Kašperských Hor, jak je lidé znali v polovině 19. století. Snadno tu rozpoznáte místní radnici s třemi barokními štíty a věžičkou uprostřed, kostel s tehdejší barokní kupolí věže, městské brány, měšťanské domy, hrad Kašperk... Jeden z domů má namalovanou destičku pro své číslo popisné, do které je však vepsán letopočet vzniku betlému: „1859“. Údajně se tento betlém stavěl do portálu hlavního oltáře, později do blízkosti kazatelny. V poválečných zmatcích roku 1945 přišel betlém o své hlavní figury, tedy o postavy Svaté Rodiny. Proto byl později vystavován jen výjimečně a to zejména v místním Muzeu Šumavy.

Na doporučení regionální badatelky – německé rodačky Marie Frank a za organizační podpory Muzea Šumavy se tento betlémský soubor stal v roce 1994 jedním z hlavních exponátů mezinárodní výstavy „Jesličky Čech a Moravy“ ve Švábském národopisném muzeu v městě Oberschönenfeld v Bavorsku. Z podnětu dřívějšího duchovního správce P. Tomase van Zavrela v roce 2016 památku restauroval a rekonstruoval místní Truhlářský ateliér Miroslava a Zdeňka Kůsových za dílčí spolupráce řezbáře Vladimíra Vágnera. Předlohou pro chybějící figury se staly fotografie postav nápadně podobného kostelního betlému v nedalekém Zavlekově. Pro možnost trvalého vystavení v kostele sv. Markéty vyrobili truhláři Kůsovi velkou stylovou skříňovou vitrinu. Svým způsobem tak tento betlém pojali jako vůbec „největší skříňový betlém u nás“ (ne mechanický).

Restaurování vzácného historického Kašperskohorského lidového betlému a zhotovení skříňové vitríny pro jeho vystavení v kašperskohorském hlavním kostele umožnily příspěvky četných dobrodinců z blízka i daleka.
 

Tvůrce jesliček Prokop Mack

Jesličky tehdy vytvořil truhlář, řezbář a betlémář Prokop Mack. Tvůrce, který byl v "Kašperkách" známou postavou však zřejmě nikdy neviděl exotická zvířata, možná proto mají velbloud a slon koňské ocasy. Některá svá díla signoval, jako například velký domovní kříž dochovaný v místním muzeu nebo kříž ke kropence v poutním kostele Panny Marie Sněžné.

Jeho dílem je také oltář pro kapli Panny Marie Pomocné v Červené včetně sošek dvou světců a anděla z 50. let 19. století nebo také zcela originální pětistrunná viola s vyřezávanou ozdobnou hlavičkou v sbírkách Muzea Šumavy.

O vzniku kostelního betlému a řezbáři Prokopu Mackovi pojednává povídka profesora kašperskohorské německé reálky a vlastivědného pracovníka Hanse Kollibabeho (1880 – 1950) Řezbářovy vánoce v souboru próz Volksmärlein aus dem Böhmerwalde, Morsak-Verlag Grafenau 1989.