Cyklotrasa značená číslem
5061 vás provede místy
Vysočiny, kde zanechal stopu významný architekt
Jan Blažej Santini Aichel. Začínáme u panské hospody ve
Vojnově Městci z doby kolem roku 1740. Po silnici, která vede za Radostínem převážně lesem, dojedeme do Vepřové a přes
Račín a Polničku pak k
Pilské nádrži.
Cyklostezka podél nádrže nás zavede až do
Žďáru nad Sázavou k areálu
zámku, kde je Santini podepsaný na vnitřních úpravách
baziliky Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše,
konírnách, budově
prelatury, ale také na nedalekém
Dolním hřbitově a hospodářském dvoru Lyra. Největší chloubou je ale bezpochyby
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný v roce 1994 na seznam památek UNESCO. Přes centrum města
Žďáru jedeme na obec Jámy a odtud do
Obyčtova, kde se zastavíme u
kostela Navštívení P. Marie s půdorysem želvy. Nedaleký
Ostrov nad Oslavou je pak místem, kde najdeme dnes už bohužel nefunkční zájezdní panský hostinec. Půdorys hostince znázorňoval
písmeno W jako monogram opata Václava Vejmluvy.
Z Ostrova zamíříme přes Bohdalec a Radešín do
Bobrové ke
kostelu sv. Petra a Pavla, který byl vybudován na místě starého pozdně románského kostela. Santini ponechal původní západní věž, k ní přilehlou obdélnou loď využil jako nové kněžiště a v místě zbořeného starého kněžiště vystavěl prostornou loď. Touto kombinací dostal kostel
opačnou orientaci, než bývá obvyklé.
Poslední zastávkou po cestě je
Zvole a
kostel sv. Václava. Kostel má půdorys
řeckého kříže a nad kopulí je lucerna se zastřešením ve tvaru svatováclavské knížecí koruny. Na kostel navazuje osmiboká hřbitovní zeď, obklopující místní hřbitov. Do cíle cyklotrasy,
Bystřice nad Pernštejnem, je to odtud už jen necelých deset kilometrů.