Naučná stezka Jílovské zlaté doly je názorným doplňkem ke stálé expozici zlata Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Stezka vede většinou po polních cestách a je přístupná po celý rok. Má dvě trasy, z toho jednu okružní. Jedna z nich měří 4,5 km a druhá 5 km.
Naučná stezka Jílovské zlaté doly byla zřízena roku 1988 jako doplněk stálé expozice zlata
Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Vede téměř výhradně
po pevných cestách, většinou asfaltových, jen místy pěšinami, které mohou být v nepříznivém počasí rozmoklé.
Stezka má dvě trasy, obě
začínají u kostela sv. Vojtěcha na Masarykově náměstí v
Jílovém.
První, okružní trasa, je dlouhá 4,5 km a vede po místech historických dolů. Stezka vás seznámí například
s kapličkou sv. Anny, která leží asi 100 m jihovýchodně u bývalého dolu Petr (zpustošen husity r. 1420).
Kocourskými doly, které se táhnou v délce 3,5 km od řeky
Sázavy k jižnímu okraji města Jílového. V průběhu staletí patřilo k druhému nejvýznamnějšímu pásmu a pracovalo se zde na mnoha desítkách dolů.
Důl Pepř byl hlavním těžebním dolem v poslední etapě těžby 1958 – 1968. V hloubce 150 m byl spojen s Bohulibskou jámou, Zde se vytěžená ruda vytahovala do úpravny, která v uvedeném období vyprodukovala 1.133 kg zlata. Dnes se v budově vyrábí lešení. Další zastávkou stezky je
rozhledna na Pepři, která poskytuje nádherný rozhled do kraje.
Druhá, jednosměrná, návštěvníky seznamuje s geologií jílovského pásma a pozůstatky dolování zlata na klobáském a kocourském pásmu. Trasa je vedena zpočátku po trase okružní až do Horního Studeného. Asi 100 m za stanovištěm č.4 (Kocourské doyl) odbočuje jednosměrná trasa do údolí na
Dolní Studené,
Žampach a
Kamenný přívoz, a její stanoviště jsou označena velkými písmeny. Na trase patří k největším zajímavostem Žilníky Klobásského pásma –
úzké údolí v Dolním Studeném, které bylo v minulém tisíciletí hojně hornicky využíváno. Svědčí o tom mnoho jam ve stráni a pinková pole většinou bez časového určení a jména.
Štola sv. Josefa se nachází asi 3 km od muzea. Je veřejnosti přístupná, celková délka dosud známých chodeb štoly je 280 m, z toho je zpřístupněno 200 m. Nahlédnou se dá do zajímavých dobývek, které sledovaly křemenné žíly se zlatem.
Železniční viadukt u Žampachu je
technický unikát. Klene se
přes rokli Kocour ve výšce 41,5 m, jde o nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Vybudován byl v létech 1897 až 1900, a od té doby po něm jezdí vlaky, aniž by most dodnes nesl známky nejmenšího poškození. V
Žampachu si můžete prohlédnout 1400 m dlouhý
vodní náhon od Kamenného Přívozu, který měl sloužit pro pohon vodotěžného
stroje k odvodnění dolů. Intenzivně se využíval i samotný pravý beřh Sázavy – voda poháněla stroje k drcení a mletí rudy a k oddělení zlata od rmutu. Zajímavá je i
"Vila Žampach", bývalé
sídlo někdejšího majitele zlatých dolů, Josefa Wanga.
Těžba zlata v Jílovém
Těžba zlata v okolí
Jílového zasahuje podle nepřímých dokladů až
do období Keltů. Zlato tu bylo rýžováno už v 1. a 3. století před Kristem. Rýžování pokračovalo i za prvních
Přemyslovců v 10. a 11. století, kdy začíná hlubinná těžba.
Těžba zlata v Jílovém dosahuje svého
vrcholu ve 13. a 14. století, v té době Čechy byly jednou z hlavních produkčních oblastí zlata v Evropě. Po roce 1420 těžba v dalších staletích živořila, podílelo se na tom zatopení dolů vodou. Teprve technické prostředky 20. století umožnily, aby se na krátký čas těžba znovu rozběhla.
Pro nerentabilnost byla ale v roce 1968 těžba zastavena.