Fara zde byla zřízena roku 1220
správcem znojemského hradu Jimramem a duchovní správa svěřena premonstrátskému
klášteru ve Znojmě-Louce. Po jeho zrušení přešel roku 1789 patronát na hrabata Ugarte. Z louckých administrátorů přímětické fary proslul
přírodovědec světové pověsti P. Dr. Prokop Diviš, který zde působil v letech 1736 – 1765. Jemu je věnován památník před kostelem. Farní budova byla místem
jednání o příměří po porážce Rakouska Napoleonem v bitvě u Znojma 11. 7. 1809.
Svatostánek s ozdobnou stěnou v průčelí je italská pseudogotická práce ze dřeva z roku 1884.
Oltář byl vyroben
z vračanského mramoru a velký kříž v presbytáři je lidová barokní práce z měšťanského domu v Mikulášské ulici ve Znojmě. Barokní dřevěná socha patronky kostela sv. Markéty mučednice pochází snad ze školy Winterhalterovy.
Varhany z roku 1913, později přestavěné a doplněné na 14 rejstříků. Na věži jsou 3 zvony z let 1921 a 1956.
Na novém hřbitově stojí od roku 1892
pseudogotická hrobka dědiců statku Ugartů. Exhumované pozůstatky ze staré hrobky byly roku 1888 uloženy do 5 hrobů v presbytáři kostela.