Na území
bývalé obce Chaloupky se od konce 14. století těžila
cínová ruda, a tak právě zde se nacházejí rozsáhlé pozůstatky rýžování, pravděpodobně vůbec nejrozsáhlejší v celých
Krušných horách. Horníci rýžovali v okolí
říčky Rolavy i vysoko na svazích okolních hor. Poprvé je obec Chaloupky zmiňována roku
1757 v souvislosti s panstvím
Nejdek, mezi lety 1869-1890 byla osada součástí obce
Rolava a od roku 1904 se uvádí jako samostatná obec v okrese
Kraslice. V té době stálo v
Chaloupkách 88 stavení, byla zde
škola, místní obyvatelé pracovali ve zdejší
Leopoldově parní pile a
bednárně.
Rolava,
Přebuz, Chaloupky nebo
Jelení byla poměrně významná sídla s německým obyvatelstvem a vlastním hospodářským životem v podobě
hornictví,
paličkářství,
rukavičkářství a
zemědělství. Údaje z dobového sčítání lidu roku 1921 uvádí, že z 440 obyvatel se 439 hlásilo k německé národnosti a jen jeden byl Čechoslovák.
Po 2. sv. válce bylo
původního obyvatelstvo vysídleno a
obec zanikla – ocitla se totiž, jako řada jiných, v nepřístupném hraničním pásmu. V 50. letech byly zdejší budovy srovnány se zemí. Bourání se z moci úřední dotklo i Leopoldovy pily, která byla v provozu ještě po válce a dokonce prosperovala.
Dnes se v místech zaniklých obcí
Rolava a Chaloupky
prohání vítr a kouzlo krajiny zde dotváří
meandrující říčka, která protéká náhorními plošinami se solitérními stromy lemovanými lesy. Za Chaloupkami řeka vtéká do lesa, stáčí se k jihu, přijímá Černou vodu pramenící v oblasti
Rolavských vrchovišť a bystře teče do Nových Hamrů. Ústí do Ohře v Karlových Varech.