Je to jedno z největších rašelinných území západních Krušných hor. Rozkládá se na katastrálním území obce Rolava, necelé 4 km severovýchodně od obce Přebuz. Samotné rašeliniště je učebnicovou ukázkou horského rozvodnicového vrchoviště. Má nepravidelný tvar s největší mocností rašeliny 670 cm, průměrná mocnost činní 216 cm. Četné vodní tůňky jsou rozesety zvláště v severozápadním cípu a v centrální části rezervace. Močál má tvar oválu s delší osou ve směru západ-východ a sklonem k východu. Sycen je srážkovou a spodní vodou, tvoří v podstatě vypouklou, mírně svažitou čočku. Charakter zavodnění nebo spíše výška hladiny se během roku značně mění, někdy je neprostupný, v letních měsících je vody méně.

Krušné hory jsou jediným pohořím u nás, kde není velkoplošně chráněné území ani do něj žádné nezasahuje. Tento stav není dán nekvalitním přírodním zázemím, neboť zde najdeme neosídlenou horskou krajinu, klimaxové smrčiny, rašeliniště, horské louky, prameniště, řadu vzácných živočichů a o vzácných rostlinách nemluvě. Naopak, kvality potvrzuje spousta maloplošně chráněných území, z nichž je velké množství zaměřených na ochranu vrchovišť. Chráněny jsou zde především rozsáhlé porosty kleče a borovice bahenní, ale také vlochyně (borůvka bažinná), přeslička říční, klikva bahenní (žoravina), ostřice bažinná, suchopýr pochvatý, masožravá tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá a vyskytují se bříza zakrslá a vrba borůvkovitá.

Kolem rezervace vede silnička mezi bývalými obcemi Rolava a Jelení. Za druhé světové války zde Němci nedaleko otevřeli cínové doly a třídírnu a pracovali zde převážně zajatci. Proto tu najdete poblíž i zbytky zajateckého tábora. V okolí je také několik hrobů zajatců zastřelených na útěku.