Návštěvníkům se představí bohaté zápůjčky ze světových muzeí – z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění budou rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru. Vystaveny budou poklady z doby 3. až 1. tisíciletí př. n. l., například unikátní královská socha panovníka Raneferefa, jednoho ze čtyř faraonů pohřbených v Abúsíru, nebo rozsáhlý soubor soch z hrobek princezny Šeretnebtej a písaře Nefera.
Jako sluneční králové jsou v egyptských dějinách označováni panovníci 5. staroegyptské dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.), kteří jsou neodmyslitelně spjati právě s lokalitou Abúsír, kde v průběhu jejich vlády vyrostlo královské pohřebiště se třemi pyramidami. Bohatou reliéfní výzdobu, vybavení, ale i běžný chod těchto pyramidových komplexů budou moci návštěvníci prozkoumát díky vystaveným předmětům, ale i za pomoci audiovizuálních materiálů. Prostřednictvím audiovizuální projekce bude představena historie zádušního chrámu krále Sahurea, dále nejznámější část slunečního chrámu krále Niuserrea – tzv. svatyně ročních období, nebo bude ke zhlédnutí první filmové zpracování příběhu ze slavného Papyru Westcar.
Výstava nepředstavuje pouze osudy vládců starověké země na Nilu. S výstavou se návštěvníci podívají i do příslovečného stínu pyramid – nekrálovského Abúsíru. Abúsír k pohřbům staroegyptských elit sloužil mnohem dříve, než se stal královskou nekropolí. Vydají se tak na cestu od prvních pohřbů v době sjednocení Egypta okolo roku 3000 př. n. l. přes období stavitelů pyramid, imperiálního rozmachu egyptského státu v době Nové říše až po období cizích nadvlád nad Egyptem v průběhu 1. tisíciletí př. n. l. Audiovize umožní nahlédnout také do nevykradené hrobky velmože Iufay, která byla nalezena 18 metrů pod zemským povrchem.