Komentovaná prohlídka kostela a kláštera sv. Gabriela

Klášter sv. Gabriela založen od roku 1888 a stal se prvním ženským klášterem benediktinek Beuronské kongregace. Pro sestry klášter vystavili beuronští benediktini z kláštera Emauzy na protilehlém břehu Vltavy, kteří se do Prahy přestěhovali v roce 1880 z Beuronu (odsud název), obnoveném v roce 1887 a působící dodnes v německém Bádensku-Württembersku.

Finance na stavbu zajistila Gabriela hraběnka ​Swéerts-Sporck, která své případné věno podstoupila na stavbu tohoto nového ženského benediktinského kláštera. 

Po vzniku Československé republiky se benediktinky přestěhovaly z Prahy do Rakouska. Inventář, který si odvezly s sebou, se v roce 2008 navrátil zpět do Prahy. Při prohlídce tak uvidíte kompletní původní interiér kostela. V Evropě vznikaly další beuronské benediktinské kláštery, celkem jich bylo 40. Zabývaly se nově vzniklým sakrálním beuronským uměním, které bylo příkladem gesamtkunstwerku, jehož základem byly nástěnné mozaiky nebo malby, sochy a umělecké řemeslo. Sestry ze sv. Gabriela se zpočátku zabývaly iluminací na pergamenu, výšivkami či fotografiemi, později ale i nástěnnými malbami, což je v historii ženských klášterů beuronské kongregace zcela ojedinělé. Do roku 1918 vyzdobily vlastními nástěnnými malbami klášter. Inspiraci a výuku nacházely u svého mentora P. Desideria Lenze. Byl nejen zakladatelem beuronského umění, ale i autorem návrhu na veškerou výmalbu kostela sv. Gabriela. Lenz je naučil nejen pochopit velmi komplikovaná geometrická pravidla, která byla jakousi skicou malby, ale i uměleckou historii dob dávno minulých, velmi podnětné bylo pro ně umění starého Egypta. I Egypťanům známá estetizující geometrie vycházela z představy, že čísly vyjádřená harmonie je odrazem univerza, nekonečnosti Božího tvoření. Při liturgii se začal opětovně používat gregoriánský chorál, jehož oktáva je založena na principu číselného souladu. 

Při prohlídce kostela se seznámíte s nečekanými uměleckými díly, jako například čtecího pultu v podobě sokola či reliéfy supic na opěradlech lavice kolem apsidy. V klášteře kromě zachovalé knihovny, kapitulní síně, křížové chodby a refektáře vstoupíme i do konventní místnosti, která sloužila sestrám k rekreaci a kde na dobové fotografii stával klavír.

S ním do kláštera vstoupila jedna ze sester, ve Vídni narozená Maria von Eberhard, která přinesla i několika kufrů not, knih o hudbě a o umění, a hlavně reprodukce egyptských výtvarných děl.