Poslední adresa

První z nich, stavitel Jaroslav Klabík (1907–1952), byl účastníkem III. odboje, který spolupracoval se zpravodajskou skupinou Františka Moravce, druhou osobností je stavitel a politik Antonín Šindelář, který se podílel na vzniku vilové osady Dobeška. Umístění pamětních tabulek proběhne s podporou Městské části Praha 4, Městské části Praha 6 a ve spolupráci  Ústavu pro studium totalitních režimů s Kabinetem dokumentace a historie Vězeňské služby ČR a Vojenským historickým ústavem Praha.
Smyslem ojedinělého projektu, který vznikl v roce 2014 z iniciativy nezávislého publicisty Sergeje Parchomenka, je připomínat životní příběhy lidí, kteří se stali obětí komunistického režimu. Princip spočívá v tom, že na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se domů pak již nikdy nevrátil.

Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a uvádí jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí. Organizátoři se tak snaží poukázat na osudy jednotlivců formou  „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“, takže postupem času vzniká jeden rozsáhlý, neohraničený památník.

Geneze občanské iniciativy má již desetileté kořeny. První pamětní tabulky připomínající oběti sovětského Velkého teroru byly umístěny v roce 2014 v Moskvě s přispěním badatelského zázemí Historického a lidskoprávního sdružení Memorial. V České republice projekt zaštítil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a první tabulky obětem komunistických represí se objevily na pražských domech v roce 2017. Ve stejném roce se projekt rozšířil na Ukrajinu, poté následovala Gruzie, Německo a Moldavsko. Poslední adresa během několika málo let nabyla skutečně celoevropský charakter.

EDITA JIRÁKOVÁ, GARANT PROJEKTU (ÚSTR):
Česká verze projektu byla díky spolupráci s partnery spuštěna v roce 2017 na Den politických vězňů a mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, byla tehdy rezidence Velvyslanectví Švédského království v Praze. Na tehdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl, kterého komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Do dnešního dne bylo v Česku umístěno 32 tabulek lidem, kteří doplatili na své přesvědčení a odhodlání v boji proti totalitě. Dalších 14 tabulek československým obětem komunistické totality bylo umístěno v Rusku a na Ukrajině.

DO MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ ČTYŘI A ŠEST
Pamětní tabulka stavitele a účastníka III. odboje Jaroslava Klabíka, který zemřel ve vyšetřovací vazbě 21. 4. 1952 bude na dům jeho poslední adresy umístěna 19. dubna 2024 v 10 hodin dopoledne (ul. Milady Horákové 115/107, Hradčany Praha 6). Životní příběh Klabíka přiblíží historik Ondřej Hladík z Kabinetu dokumentace a historie VS, Petr Hlaváček z ÚSTR a čestným hostem pietní akce bude Jakub Stárek, starosta MČ Praha 6.

O pouhé dvě hodiny později, tedy ve 12 hodin pak bude umístěna další tabulka v ul. Sdružení 1664/1 v Městské části Praha 4 připomínající osud Antonína Šindeláře, stavitele a politika, který se podílel na vzniku vilové osady Dobeška v pražské čtvrti Braník a který byl po komunistickém převratu společně s dalšími perzekvovanými funkcionáři Čsl. strany národně sociální souzen v tzv. procesu „Horáková a spol.“ akce „Střed“, skupinový svazek „Hospodářská rada“ .

Šindelář byl odsouzen k šestnácti letům vězení, byl zbaven občanských práv a byl mu konfiskován veškerý majetek. Jeho životní příběh přiblíží historik Michal Louč z VHÚ a Petr Hlaváček z ÚSTR. Svou účast potvrdil také zástupce vedení MČ Praha 4.