Úvod > Kalendář akcí > Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu
fantasmagoriana
"> fantasmagoriana
22.1.
31.3.
Přidat foto
Výstavy

Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu

Výstava oslavující vznik moderní hrůzy v literatuře a filmu. Hesla: Gotický horor. Frankenstein. Queer. Weird. Romantika. Moderní revue. Dekadence. Expresionismus a avantgarda.
Fantasmagoriana (1812, Paříž) – Název antologie anonymních hrůzostrašných povídek, které ve francouzském překladu četli v roce 1816 klasici moderní hrůzy a světoznámí básníci a literáti: Lord Gordon Byron, Mary Shelleyová, Percy Bysche Shelley a doktor Polidori. Na základě její četby uzavřeli sázku a začali vytvářet vlastní hrůzostrašné příběhy. Nejznámější dílo vzniklé z této sázky je Frankenstein aneb Moderní Prométheus publikované anonymně v roce 1818, a jenž dodnes patří k nejznámějším románům hrůzy. Fantasmagoriana jako taková je rovněž symbolem pro prolínání se kultur, které se navzájem dokáží inspirovat – spojuje britskou (anglosaskou) scénu s francouzskou a německou, navíc na neutrální švýcarské půdě, kde se romantici v létě roku 1816 příznačně setkali v italské vile Diodati.

Fantasmagoriana. Kniha, která zrodila Frankensteina. (2021, Ostrava, Protimluv) – Původní překlad německých originálů antologie hororů Gespensterbuch (1811), která pak byla ve fragmentech anonymně přeložena do francouzštiny.  V češtině publikováno prvně, po více jak 210 letech. Toto vydání obsahuje ve francouzštině nepublikované pasáže, například klasický horor ze Šumavy Čarostřelec (Der Freischütz), inspirující posléze slavnou romantickou operu von Webera. Pojem Fantasmagoriana je v tomto případě inspirován hrůzostrašnými divadelními spektákly, které v Paříži provozoval vynálezce Reynaud. Ve své tvorbě hojně využíval optické klamy a vyniknul tak jako předchůdce filmových hororů.

Vlkodlak: Klasické monstrum, které při svém metaforickém využití zobrazuje člověka jako hříčku v rukách přírody. Vlkodlak se proměňuje bez vlastní vůle v okamžiku, kdy nastává úplněk. Proměna mu umožňuje ukázat zvířecí pudy v jinak navenek spořádaném životě. Vlkodlak je zároveň ten, kdo se odlišuje a koho konvenční společnost pronásleduje až na hranici, kde jej s oblibou upálí nebo jinak znemožní. Vlkodlak se objevuje v řadě spisů, od antiky do současnosti, je součástí folkloru i moderního umění. V našem pojetí je vlkodlak i symbol pro queer nebo LGBT tématiku, podobně jako upír, tato ale i jiná monstra zrodila právě viktoriánská kultura a následně pronikla do literární historie.

Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951): básník, romanopisec, okultista, sběratel umění a především jeden z prvních obhájců homosexuality v české kultuře. Představitel české dekadence a spoluzakladatel časopisu Moderní revue. Ve svém díle se pohybuje na pestré paletě romantické hrůzy, od smyšlených příběhů až po odborné publikace. Uspořádal nové vydání klasického českého hororu z rudolfínské doby Pekla zplozenci (1853), který patří k nejčastěji vydávaných dílům domácí hrůzy. Autor hrůzostrašného romaneta Zlověstná madona inspirovaného tvorbou Jakuba Arbese.

Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin.

Leden:
25. 1. – Frankenstein a jeho Monstrum
Pořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.

Únor:
1. 2. -  Rukopis nalezený v Zaragoze 
Hrůzostrašná romance a legendární film i kniha. Rukopis nalezený v Zaragoze (Le Manuscrit trouvé à Saragosse, polsky Rękopis znaleziony w Saragossie, 1797-1815) napsaný polským šlechticem Janem Potockim patří do pokladnice světové kultury. Inspirovala se jim řada významných umělců a podnítil formování moderního hororu. Mladý důstojník cestuje do Madridu, aby zaujal pozici kapitána ve Valonské gardě. Výběr nejkratší, údajně strašidelné cesty vyústí v sérii podivných událostí… jeden z raných názvů románu zněl Uprostřed oběšenců…

8. 2. -  Očarovaná ruka
Očarovaná ruka (La Main enchantée, 1832) od francouzského klasika Gérada de Nerval představuje klenot světové literatury. V českém prostředí se jím například inspiroval filmový scénárista a režisér Jiří Brdečka (Tajemství hradu v Karpatech), ale najdeme i řadu jiných adaptací nebo volných inspirací. Předností této miniatury je zaujetí autora pro křehké nuance mezi smíchem a hrůzou, je ukázkou černého humoru par excellence.

15. 2. -  Gothic nebo Strašidelné léto?
Gothic (1987) aneb Strašidelné léto (Haunted Summer, 1988)? Existují minimálně tři celovečerní filmy sledující několik dní během pobytu Lorda Byrona a jeho přátel v roce 1816 na břehu Ženevského jezera. Právě tehdy si předčítali z anonymní sbírky strašidelných příběhů Fantasmagoriana. Důsledkem pak byla sázka, kdo z nich napíše lepší horor? Vznikl tak Frankenstein aneb moderní Prométheus (1818) anebo Upír (1819). Filmový gejzír nápadů Gothic natočil britský enfant terrible Ken Russell a poklidné impresionisticky Strašidelné léto známý český režisér Ivan Passer.

22. 2. – Devátá brána a Zamilovaný ďábel
Devátá brána (The Ninth Gate, 1999) a Zamilovaný ďábel (Le Diable amoureux, 1772). Kultovní film polského klasika Romana Polanského (Rosemarino ďeťátko) podobně jako jeho literární předloha pracují s motivy démonologického díla z 18. století. Autor Zamilovaného ďábla Jacques Cazotte byl popraven za Francouzské revoluce. Cílem jeho románu je popření osvícenských racionálních teorií a vyvrcholil jím Cazottův zájem o alegorické, esoterické a psychologické významy a možnosti fantastična v literatuře. Knihou se inspiroval E. T. A. Hoffmann i Charles Nodier, autor Očarované ruky (1832).

Březen:
1. 3. -  Alraune vs Mandragora
Alrúna, nebo-li tajemný šibeniční mužíček přinesl inspiraci mnoha dílům od doby Rudolfa II. Karásek ze Lvovic přepracoval román Pekla zplozenci (1853) divadelního herce a romantika Josefa Jiřího Kolára, kde alrúna alias mandragora roste klasicky pod šibenicí, německý autor Hanns Heinz Ewers ve svém románu Alrúna (Alraune 1911)přepracoval starou germánskou pověst do děsivě realistického příběhu všedních dnů. Šílený vědec v něm oplodní prostitutku semenem nejhoršího vraha, Alrúna roste do neuvěřitelné krásy, která se však stane osudovou všem v jejím okolí.

8. 3. -  Pražský student a démonický autor Ewers
Pražský student (Der Student von Prag, 1913) představuje první autorský film vzniklý podle původního námětu v dějinách kinematografie. Supervizor příběhu prokletý spisovatel Ewers, příznivce ale nakonec i oběť nacismu, se v něm volně inspiroval příběhy o dvojnících, aby do světového kina zasel první elementy expresionismu a démonična. Snímek se natáčel na autentických místech v Praze a jako první pracuje s důmyslnou dvojrolí herce Paula Wegenera  (Golem, 1915, 1920) s pomocí filmové dvojexpozice.

15. 3. -  Mnich vs Ďáblovy elixíry
Mnich (The Monk, 1796) versus Ďáblovy elixíry (Die Elixiere des Teufels, 1815). Letos uplyne 200 let od úmrtí německého klasika fantaskní a hrůzostrašné literatury Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna (1776-1822). Jako jeden z mnoha se i Hoffmann inspiroval gotickým románem a stvořil jeho vlastní děsivější formu. Jeho Ďáblovy elixíry (nebo také Ďáblův elixír, dle novějšího překladu) inspirovaly pochopitelně i filmaře. Hoffmann zabývající se například fenoménem dvojnictví představuje i inspiraci pro dílo Jiřího Karáska ze Lvovic.

22. 3. – Fantasmagoriana dnes  
Fantasmagoriana, anonymní výbor z roku 1812 nebyl jediným zdrojem pro vznik moderního hororu. Byron, Shelleyovi či Polidori si četli i jiná díla, například gotické romány. V jakém stavu je ale naše současná Gotická duše, pocit z doby ale i klíčový román Jiřího Karáska ze Lvovic? Kde začíná a končí dnešní inspirace dekadencí a kde jsou hranice moderní hrůzy?

Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.
1.5.
30.9.
Muzeum jde do ulic Ostravy

Muzeum jde do ulic Ostravy

Ostrava, Moravskoslezský kraj
1.10.
6.10.
Festival Spectaculo Interesse 2021 v Ostravě

Festival Spectaculo Interesse 2021 v Ostravě

Ostrava, Moravskoslezský kraj
2.9.
3.9.
Zdraví a duše

Zdraví a duše

Ostrava, Moravskoslezský kraj
24.6.
26.6.
Festival v ulicích v Ostravě

Festival v ulicích v Ostravě

Moravská Ostrava a Přívoz, Moravskoslezský kraj
Pokojový orloj v Ostravském muzeu

Pokojový orloj v Ostravském muzeu

Ostrava, Moravskoslezský kraj
Absintový klub Les Ostrava

Absintový klub Les Ostrava

Ostrava, Moravskoslezský kraj
Ostravské muzeum

Ostravské muzeum

Ostrava, Moravskoslezský kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Heiwa kafé – japonská kavárna

Heiwa kafé – japonská kavárna

Ostrava, Moravskoslezský kraj
Bistro Poke bo

Bistro Poke bo

Ostrava, Moravskoslezský kraj
Imperial Hotel Ostrava

Imperial Hotel Ostrava

Ostrava, Moravskoslezský kraj
Prvorepubliková kavárna Elektra v Ostravě

Prvorepubliková kavárna Elektra v Ostravě

Ostrava, Moravskoslezský kraj