Z historie
V době, kdy se po Schwarzenberském plavebním kanálu především českokrumlovského schwarzenberského panistí plavilo palivové dříví pro císařské hlavní město Vídeň, bylo potřeba jen pro vytahování dřeva z řeky Große Mühl, do které kanál ústí, před ústím do Dunaje potřeba zhruba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí osady Untermühl nebylo. Proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z Čech, z Prácheňského kraje. Plavci pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Byli to Češi, byly to smíšené skupiny mladých mužů a žen. K překvapení pana ředitele panství a plavebního ředitele téměř každý večer vytáhli ze svých zavazadel housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, za svitu ohňů se hrálo zpívalo a tancovalo. A Ernst Mayer, ředitel panství k tomu poznamenal: "Tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů!" Ale v pět ráno stáli opět Češi u vykládacích kanálů a tvrdě pracoval, aniž by na nich byly viděr následky dlouhého večera a krátké noci.
Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu
Folklorní soubor Libín-S Prachatice přináší svým projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu plavebnímu kanálu opět lidové písničky, lidovou hudbu a lidový tanec. Nesmí chybět samozřejmě ta práce, plavení dříví.
O spolku Libín-S Prachatice
Folklorní soubor Libín-S vzniknul na přelomu let 1988/1989. O tři roky později, 12.10.1992 byl folklorní soubor Libín-S registrován jako folklorní sdružení Libín-S Prachatice u ministerstva vnitra České republiky. Po změně spolkového zákona je registrován ve Spolkovém rejstříku Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Zabývá se folklórem jihozápadních Čech především se zaměřením na lidové zvyky Šumavy. Soubor vystupuje ve stylizovaných jihočeských krojích.
Nedlouho po dokončení ucelených oprav a rekonstrukcí na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 1999 vystoupil na jeho březích poprvé. V následujících letech přišel Libín-S Prachatice s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, v rámci kterého je nejen představován především jihočeský a hornorakouský folklor, ale také řemeslo plavců při pravidelných ukázkách plavení dříví na české i hornorakouské části plavebního kanálu.