Pěší výstup na Plešivec – brdský Olymp z Jinců do Lochovic

Naše trasa začíná na vlakovém nádraží Jince, kam vás doveze motoráček Českých drah například z Příbrami, Zdic anebo Dobřichovic. Z Prahy se sem snadno dostanete ze Smíchovského nádraží, vlak společnosti Arriva jede přes Jince dokonce přímo z Prahy hl.n.

V Jincích se držte zelené značky – dovede vás k říčce Litávce a poté vzhůru do brdských lesů, kde rostou buky, duby a voní podhoubí. Jedná se o přírodní památku Vinice, lokalitu porostlou doubravami a listnatými háji, která je známá výskytem zkamenělin kambrických trilobitů z období středního kambria, kdy se zde nacházelo moře. V blízkosti Litavky se dobře žije vydře říční.

Lesní cesta vás zavede k lesní křižovatce Křižatky odkud se dáte červeně značenou cestou k parkovišti Klínek, kde zastavuje také autobus. Poutnící zde naleznou příjemné posezení v altánku. Kousíček za ním se nachází studánka U Eliščiny cesty a trasa stoupá k rozcestí Viklan a na Plešivecké sedlo. Pak už vás čeká krásná lesní stezka se starými duby, buky a kamennými moři.

Na vrcholu brdského Olympu, který měří 654 m, se můžete zastavit u jedné z odpočívek a za dobrého počasí vyhlédnout do krajiny, která se zde otevírá opravdu doširoka. Zdejší vyhlídka získala jméno Čertova kazatelna a přímo pod ní uvidíte mohutné sklaní suťové pole. Okouzlující výhled k jihozápadu otevírá podhled na Jinecké hřebeny (vrcholy cca 700 m vysoké) s cílovou dopadovou plochou Brda, která je dosud aktivním armádním cvičištěm (Výcvikový prostor Jince). Nejlepší výhledy poskytuje vyhlídka buď ráno nebo dopoledne, pozdě odpoledne a navečer se zde slunce kloní k západu a výhled je tak přímo proti slunci.
 

Plešivec a Fabiánova zahrádka

Vrchol Plešivce tvořil v mladší době kamenné rituální magické místo, v mladší době bronzové zde vyrostlo mohutné hradiště. Bylo strategickým místem pro ekonomické, správní i kultovní aktivity a představovalo jedno z největších hradišť v Čechách. Právě sem směřovaly dodávky cínu z Krušnohoří a mědi z oblasti Alp. Hradiště se skládalo z akropole a předhradí, které jsou dodnes opevněny až 10 m širokým kamenným valem, pozůstatkem hradby. Při archeologických výzkumech zde byly mimo jiné odkryty pece na slévání bronzu a další doklady metalurgické výroby, která měla v době bronzové nejen praktický, ale snad též rituální význam. Tradici posvátného místa naznačují i nálezy z jiných období, např. z doby laténské a raného středověku.

Pod vrcholem hory se nachází vyhlídka zvaná Fabiánova zahrada. Nabízí rozhled západním a severním směrem. Dohlédnete odtud do údolí řeky Litávky a na vrcholky středních Brd. Svůj název má podle patrona Brd Fabiána (zdejšího dobrého ducha).
 

Ze Lhoty k Litávce a do Lochovic

Červená značka vás odtud zavede z kopce pěknými lesními cestami i krkolomnou pěšinou blízko obce Lhota, kde je třeba odbočit na zelenou značku směrem do Lochovic. Ačkoli v mapách je značená modře, v terénu má zelenou barvu. Cesta mezi poli po chvíli uhne k samotě na kraji rokle, která vás vymletou cestou s menšími balvany dovede opět k říčce Litávce, kde na druhé straně mostku stojí Luční mlýn. Odtud je to necelý kilometr na nádraží do Lochovic.

S sebou na výlet si určitě vezměte jak dostatečný přísun tekutin, tak také nějakou svačinu. Cestou není žádná možnost občerstvení, a to ani na Lochkovickém nádraží.