Nádraží tehdy
České západní dráhy se otevřelo, za hojné účasti Pražanů tlačících se okolo v kočárech,
14. července 1862, jako druhá velká železniční stanice v
Praze. Budovy nádraží byly postaveny ve strohém architektonickém stylu s klasicistními a romantickými vlivy. Vedle hlavní jednopatrové budovy zde byla i sousední
služební budova s novogotickou hranolovitou věží. Prvních větších úprav se nádraží dočkalo v roce 1888, o šest let později byla dráha
zestátněna a roku
1895 se stanice přejmenovala na
Praha-Smíchov (lidé ji však ještě dlouho označovali vžitým názvem Západní nádraží).
Smíchovské nádraží patří i dnes k
trojici nejvytíženějších železničních uzlů v
Praze, a to spolu s
Hlavním nádražím (k němu bylo napojeno až 10 let po svém vzniku) a
Masarykovým nádražím. Bohužel, původní budovy nádraží se kvůli
poškození za druhé světové války nezachovaly. Poškodilo je
spojenecké bombardování a zasáhly ho také události Pražského povstání v květnu 1945, kdy v jeho prostoru operovaly tři obrněné vlaky. V 50. letech bylo původní nádraží, jež stálo trochu severněji než dnes, bez většího zájmu zbouráno a v letech
1953 až 1956 vzniklo
nádraží nové podle projektu
architektů Jana Zázvorky a Ladislava Žáka ve stylu klasicizujícího funkcionalismu. Výtvarnou výzdobu odbavovací haly vytvořil malíř Richard Wiesner; tvoří jí čtyřicetimetrová
budovatelská freska s téměř 80 postavami symbolizující československý lid v práci při výstavbě země. Posledním velkým zásahem bylo napojení nádraží na
metro B v roce
1985.
V současné době probíhá
modernizace areálu
Nádraží Smíchov, rekonstrukce je podle rozdělena na etapy. Výběrové řízení vyhrálo architektonické
studio A69 – architekti, které následně zpracovalo návrh terminálu.
Nová podoba smíchovského nádraží by měla sjednotit dopravní uzly a nabídnout
rychlejší a celkově snadnější přestup mezi různými druhy dopravy – tedy lépe propojit
vlaky, autobusy, MHD, metro i parkoviště P+R. Železnice by měla být dokončena v roce 2028, budova stanice má být rekonstruována mezi léty 2027 a 2029 a terminál pro hromadnou dopravu má být vybudován do roku 2030. Autobusy budou stavět přímo nad kolejištěm. Celkem přestavba by měla vyjít na 5,1 miliardy korun.
Tunel Praha – Beroun
O železničním tunelu, který by výrazně zrychlil cestu z
Prahy do
Berouna a dál na západ Čech, se mluví několik desítek let a byly časy, kdy ho ministerstvo dopravy považovalo za neproveditelný. Nyní se projekt úspěšně připravuje a projektanti pracují na jeho finální verzi. Pokud vše poběží podle plánu, pojede v podzemí dráze ze Smíchovského nádraží do Berouna první rychlík v roce 2038. Cestu by měl urazit za 12 minut.