Úvod > Výlety > Cesty poznání > Kostely, které předpovídají smrt a další zajímavá místa na Plzeňsku

Kostely, které předpovídají smrt a další zajímavá místa na Plzeňsku

Na návrší nad vsí Všekary stojí osamocený kostel sv. Barbory. Příchozím už zdálky ukazuje svou barokní krásu, zblízka však poznáte, že se zvolna mění ve zříceninu. Říká se o něm, že si místo pro stavbu zvolil sám, ale zřejmě si nevybral příliš dobře.
To, co přes den lidé postavili, se v noci vždy přestěhovalo jinam. Zedníci na příkaz vrchnosti stavbu opakovaně rozbírali a vraceli na plánované místo, ale ráno bývalo vše při starém. Podivná hra prý trvala několik týdnů, až nakonec Trautmannsdorfové od původní lokality upustili a uštvaní zedníci definitivně přenesli cihly tam, kde kostel sv. Barbory stojí dodnes. Prý si tohle místo zvolil proto, že chtěl vidět na Bolfánek u Chudenic. Ani tamní barokní kostel po josefínských reformách nedopadl moc dobře; zbyla z něj jen věž, sloužící jako rozhledna.
 

Kostely věštící smrt

Barbora VšekaryVšekarská sv. Barbora, lidmi z okolí láskyplně nazývaná Barča má ještě jedno pozoruhodné tajemství: společně s chrámem sv. Jakuba Většího v Nepomuku patří mezi několik málo českých kostelů, které předpovídají smrt. O nepomuckém kostelu se šternberskou hrobkou se dochovalo svědectví Bohuslava Balbína: když prý měl někdo z rodu zemřít, kostel se sám od sebe v noci osvětloval tajemnými ohni. Zářící pravá strana chrámu znamenala, že na věčnost odejde muž, levá žena. Není jasné, zda takové pravidlo dodržuje svatá Barbora u Všekar, ale brzký konec předpovídá prý zhruba dvakrát ročně, zejména v zimě. Jen není jasné komu, protože tu žádná hrobka není a jediný náhrobní kámen, zasazený v podlaze před někdejším oltářem, kryje hrob místního poustevníka.
 

Kostel s duchy

Kostel sv. Barbory byl jedním z třinácti zchátralých chrámů, kam v letech 2012–2015 umístili své sochy a umělecké instalace studenti Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. Některá díla byla jen dočasná, jiná však zůstala. Nejznámějším počinem se stal zástup sádrových přízraků v kostele sv. Jiří v Lukové na Manětínsku. Zapomenutý kostel v maličké vsi rozzářily nehybné bílé postavy bez tváře, mlčky sedící v lavicích. Bakalářská práce Jakuba Hadravy v podobě dvaatřiceti „duchů“ symbolizuje nejenom sudetské Němce, kteří v Lukové dřív žili a pro něž byla víra nedílnou součástí jejich existence, ale také pomíjivost a zároveň i věčnost života.
 

Křížová cesta u sv. Blažeje

Kostel sv. BlažejeRuinu kostela sv. Blažeje objevíte jižně od Toužimi u Branišova, na břehu Blažejského rybníka. Jeho okolím procházejí dvě naučné stezky, jedna vás dovede na vrcholek nedalekého Branišovského vrchu s  torzem observatoře, kterou tu na přelomu 18. a 19. století nechal vystavět kněz, astronom a kartograf Alois Martin David. Kolem kostela vytvořil v roce 2012 Vojtěch Soukup křížovou cestu, kterou tvoří dvanáct hrubě opracovaných ohromných kamenů. Symbolizují zastavení na křížové cestě a tři kameny jsou spadlé, neboť i Kristus třikrát upadl pod křížem. Zároveň ale může představovat kruh keltských dolmenů, které si tady podávají ruku s křesťanstvím.
 

Kapka v Loretě

Lesní kaple sv. Jana Nepomuckého je zvláštní a trochu tajemné místo. Po blízké silnici jezdí lidé z Klatov na prohlídku galerie na hradě Klenová, ale o barokní kapli, která ještě před druhou světovou válkou sloužila jako rozhledna, ví jen málokdo. Neúplné obvodové zdi doplnila v roce 2013 v rámci projektu Ohrožené kostely svým výtvarným dílem studentka sochařství Kristýna Kužvartová. Název Kapka vysvětluje jednoduše: stačí jen jediná kapka, která lehce poruší běh času a zmrazí okamžik dopadu. Ve středu chrámové lodi proniká tato kapka hluboko pod hladinu-podlahu, čeří ji a vlní. Zvlněná cihelná podlaha zároveň obrací oči návštěvníků vzhůru k neexistující klenbě a k otázce „odkud?“.
 

Hodinový strojek

Hora Svatého VáclavaMezi ohrožené kostely patří rovněž kostel sv. Václava v Hoře Svatého Václava na Domažlicku. Obtáčejí ho terasy z kamene a hlíny, připomínající pohyb ozubených kol v hodinovém strojku. Jejich autora Jakuba Oravu inspirovaly myšlenky Aristotela a sv. Augustina, kteří se ve svých spisech zaobírali úvahami o čase.

Další zajímavé zastavení najdete v Srbicích, kde na návrší nad obcí v mírné prohlubni, která tu zbyla po těžbě kamene, stojí sedmimetrový žulový monolit, okolní areál má navíc půdorys lodi. Místo k rozjímání je dílem vedoucího sochařského ateliéru Jiřího Beránka.
Celý popis