Kostel sv. Jiří v Lukové se sádrovými sochami věřících

Už celá staletí shlíží z kopce na ves Luková kostel sv. Jiří. Dodnes je její největší dominantou a i když ještě před několika llety to vypadalo, že docela zchátrá, dnes je ze dvou třetin opravený a jeho vysoká věž vítá všechny již z dálky.

Kostel svatého Jiří  – Luková u Manětína na severním Plzeňsku

"Slávu" lukovskému kostelu přinesly až 32 unikátních soch, které vytvořil student Jakub Hadrava v roce 2012 z látek napuštěných sádrou. Představují postavy věřících, kteří ve vesnici dřív žili a pro něž byla víra nedílnou součástí jejich životů. Každá socha byla vytvářena na živých lidech. Díky neobvyklé výzdobě dostal kostel novou šanci, a díky své popularitě se dočkal nutných oprav. 

Kostel sv. Jiří je dominantou obce ale i blízké malebné krajiny. Nejstarší část kostela – presbytář a sakristie pocházejí ze 14. století. Za husitských válek byl pobořen a v 16. století opraven. Po požáru v roce 1796 byl opraven a v letech 1854-1858 přestavěn ve směsi novorománského a gotického slohu. Přestavba se týkala také věže, která získala štíhlou a elegantní střechu. Presbytář byl sklenut gotickou křížovou klenbou, loď kostela je plochostropá, sakristie má gotickou klenbu. Pod zničenou novorománskou fasádou je zachováno barokní řešení. Vybavení kostela je novorománské. Smutné osudy měly též lukovské zvony. O původní dva staré zvony kostel připravily požáry a světová válka.

Velmi stará obec Luková je jednou z krásně položených vesniček Manětínska, situovaná na úbočí výrazného vrchu Chlumská hora s výhledem do krajiny. První písemná zmínka o Lukové se nachází v zakládací bule Kláštera Kladruby z roku 1115.
 

Tajemné místo a příběh kostela Luková

Luková je malebnou vesničkou na Manětínsku uprostřed hlubokých lesů. Dominantou obce je kostel sv. Jiří, který byl postaven již v roce 1352. Kostel pamatuje pohnutou historii zdejšího kraje a v jeho zdech je vytesáno mnoho životních osudů. Zároveň měl kostel smůlu na události, které vedly k jeho postupné zchátralosti. Ať už to byly požáry, války nebo bandy zlodějů. Dnes se kostel po malých částech opravuje, ale byly doby a ještě ne tak dávno minulé, kdy hrozilo jeho zřícení.

Kostelu pomohl především rok 2012, kdy slávu lukovskému kostelu přinesly unikátní sochy, které vytvořil student plzeňské univerzity Jakub Hadrava z látek napuštěných sádrou. Sochy představují postavy obyvatel, kteří ve vesnici dříve žili. Každá socha byla vytvářena na živých lidech. Díky této neobvyklé výzdobě má kostel šanci, že se díky své popularitě dočkal nutných oprav. Kostel byl dokonce v různých žebříčcích vybrán jako jedno z deseti nejděsivějších míst na světě a dočkal se tak světové popularity.