Ústřední postavou
výstavy na
Rožmberku je
Jiří František August Buquoy (1781 – 1851), který byl známým polyhistorem, vynálezcem, jakož i autorem ekonomických a politických úvah. Zlomové události v jeho životě jsou spjaty s rokem
1848, kdy se stal hlavním mecenášem
revoluce proti habsburskému mocnářství a bylo velmi pravděpodobné, že
lid jej chce prohlásit českým králem.
Dále se zájemci seznámí s jeho
manželkou, Marií Gabrielou Buquoyovou (roz. hraběnkou Rottenhanovou), která byla svému muži rovnocennou partnerkou jak v životě, tak v
podnikání ve sklářském průmyslu, o jehož rozvoj se zasloužil právě Jiří František, neboť za jeho éry začaly buquoyské sklárny produkovat již zmíněný
hyalit, který dodávaly na významné dvory jak u nás, tak v zahraničí. Marie Gabriela sehrála svou roli v konečném
designu sklářských produktů, tak aby byly konkurenceschopné.
Třetí osobností je
mladší bratr Jiřího Františka -
Ludvík Arnošt Buquoy (1783 – 1834), který byl v útlém věku přijat do Řádu Maltézských rytířů a jeho poručník mu plánoval budoucnost v rámci diplomatických misií, ale Ludvík Arnošt dal nakonec přednost své
životní vášni – výtvarnému umění před povinnostmi, které se od členů šlechtických rodů očekávaly.
Hyalitové sklo z lesních novohradských skláren
Hyalit je
sklo v barvě černé, nebo v barvě červeného pečetního vosku a jeho vynálezcem (či znovuobjevitelem) je Jiří August Buquoy. Získalo si velkou oblibu v měšťanských i šlechtických domácnostech. Traduje se, že manželka Jiřího Augusta přišla s nápadem
zdobit černý hyalit tehdy moderními orientálními a čínskými motivy. Vyráběly se výrobky, které vypadaly jako přivezené z Číny. Čínské výrobky u nás tehdy byly strašně drahé, a díky tomu šel hyalit skvěle na odbyt. Zájem o hyalitové sklo trval několik desetiletí
až do poloviny 19. století, kdy jeho výroba začala trochu upadat.
Sklo Buquoyové vyráběli
v lesních sklárnách ponejvíc v
Novohradských horách, na dnešním pomezí Čech a Rakouska. Ještě dodnes
je možné v lesích najít valouny tohoto speciálního skla, jehož
výroba byla velmi složitá. A i když se hyalit vyráběl ve velmi primitivních podmínkách lesních sklářských hutí, technologie výroby byla velice náročná. Zasvěcení skláři si vzali recept na výrobu s sebou do hrobu a vynálezce hyalitu recept na jeho výrobu nikomu neprozradil.
Ani dnes jej nikdo ve srovnatelné kvalitě nedokáže vyrobit.
V listopadu 1816 vyrobil
Jiří František August Buquoy poprvé černé sklo, které pojmenoval
podle řeckého slova hyalos – sklo. Pomáhal mu při tom
sklář Jakob Wagner ze sklárny v Jiříkově Údolí. Spolu rozemleli železářskou strusku a tu přidávali do roztaveného skla, čímž dosáhli jeho černého zabarvení. Postupně se hyalitové sklo natolik zlepšilo a
získalo takovou kvalitu, že se mohlo začít vyfukovat. V roce 1821 byl objeven
červený hyalit, do něhož se postupem času začaly přidávat střepy z černého hyalitu, a tak vznikl mramorový červenočerný hyalit.
Na výstavě jsou k vidění
nádherné předměty z hyalitového skla, které zapůjčilo
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Dále jsou na výstavě k vidění exponáty ze sbírky
SH Nové Hrady a reprodukce korespondence a ikonografických materiálů z rodinného archivu Buquoyů v SOA v
Třeboni.
Tvořivé dílny a pracovní listy pro děti
Výstavu doprovází bohatý doprovodný program zahrnující
pracovní listy pro dětské návštěvníky, které je podrobněji seznámí s produkcí buquoyských novohradských skláren a s osobnostmi, které stály za jejich světovým věhlasem. Pro malé i velké návštěvníky jsou připraveny
tvořivé dílny, v jejichž rámci si budou moci
vyzkoušet kreativní tvorbu zdobení skla a porcelánu a odnést si na památku svůj vlastní hrneček či sklenici s originálním květinovým motivem.
Během výstavy jsou také k dispozici pracovní listy pro studenty a pro nejmenší návštěvníky kreativní omalovánky s motivy anglické a francouzské módy 19. století.
Výstava v galerii hradu Rožmberk je přístupná od 4. 7.
do 31. 8. 2018 od úterý do neděle mezi 9. a 17. hodinou.