Pohnutou historii si v
sobotu 21. září 2024 připomenou stovky nadšenců a dobrovolníků po celé bývalé Československé republice. Na datum 23. září totiž připadá
výročí všeobecné mobilizace čs. branné moci v roce 1938. V naší moderní historii se jedná o největší vzepětí celého národa, který byl odhodlaný čelit agresi ze strany tehdy převážně nacistického Německa. Přestože ke svému původnímu účelu nebyly bunkry využité, jsou památníkem odhodlání našich předků. Cílem akce
Světla nad bunkry je jejich odkaz alespoň jeden den v roce připomenout široké veřejnosti, a i
do zapomenutých bunkrů vrátit život.
Akce se koná na celém území České (a Slovenské) republiky.
V oblastech, které postihla ničivá povodeň byla akce zrušena, na ostatních místech se však koná. Otevřená bude například pevnost
Stachelberg (
Žacléř), Pěchotní srub
T-S 27 a vojenské muzeum (
Malé Svatoňovice), Pěchotní srub N-D-S 72 Můstek (
Dobrošov), Pěchotní srub N-S 85 Montace (Náchod), ale i StM S-50 (Branná)... atp.
Více informací se dozvíte na
Facebooku akce.
Zapojit se může kdokoli
Výročí vyhlášení zářijové mobilizace
osvětlením objektů předválečného opevnění si nadšenci historie v České a Slovenské republice připomenou již podeváté, aby tak uctili památku svých předků a jejich odhodlání bránit svoji vlast.
Mnohé z bunkrů jsou dnes opuštěné, zarostlé, zavezené odpadem a zapomenuté. Nutno ovšem dodat, že také mnohé z nich jsou
opravené a slouží jako muzea vojenské historie. Většinou se o ně starají
nadšenci historie ve svém volném čase. Jedná se o kluby vojenské historie, ale i o jednotlivce, kteří se prostě jen o vojenskou historii zajímají.
Akce
Světla nad bunkry probíhá na principu dobrovolnosti,
zapojit se může kdokoli. Ať se již opevnění věnujete nebo vás jen zaujala tato myšlenka, spravujete muzeum československého opevnění, či patříte do klubu vojenské historie. Stačí si vybrat bunkr, zaregistrovat se na webu a
v sobotu 21. září 2024 mezi 20:00 a 21:00 bunkr nasvítit. Akce probíhá na území České a Slovenské republiky – pro tuto jednu noc v roce se zase staneme Československem.
Co se v září 1938 vlastně událo
V září 1938 se Československo ocitlo v nepříjemné situaci. Po anšlusu Rakouska získalo nacistické Německo možnost obejít vybudované pohraniční opevnění po obnažené jižní hranici.
Československo se ocitlo obklopené ze tří stran státy, které si činily nároky na část jeho území. Nejistá budoucnost zapříčiněná stále se stupňujícími požadavky nacistického Německa se vystupňovala
23. září, kdy ve 22:30 vyhlásil armádní generál Jan Syrový všeobecnou mobilizaci československé branné moci. Během pěti dní mobilizace přešla československá branná moc z mírového do válečného stavu. Do zbraně
nastoupilo více než milion mužů.
Přestože byla mobilizace
již v říjnu ukončena a Československo navzdory výhradám některých generálů
přijalo Mnichovskou dohodu, kterou postoupilo Německu své pohraničí, období všeobecné mobilizace si zaslouží, abychom si ho připomínali. A to ne v negativním smyslu, ale jako období, kdy se v náročných chvílích národ semkl a v
nepřátelských podmínkách chtěl odhodlaně bránit svoji vlast.