Úvod > Aktuality > #světovéČesko a cesta po betonové hradbě Králické pevnostní oblasti
#světovéČesko a cesta po betonové hradbě Králické pevnostní oblasti
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a cesta po betonové hradbě Králické pevnostní oblasti

Vydáno 24. července 2020 Památky
Mohutný val bunkrů a pevností, který měl zastavit, odradit anebo alespoň zdržet nepřátelská vojska: to byl záměr tvůrců opevnění, budovaného před druhou světovou válkou v pohraničí i ve vnitrozemí. Československé opevnění z let 1935–1938 bývá srovnáváno se soustavou pevností a pevnůstek francouzské Maginotovy linie.

Předválečné Československé opevnění, inspirované francouzskou Maginotovou linií, byl špičkový obranný systém

Tvrz Hanička
Maginotova linie
Jsou si podobné v mnoha ohledech včetně trpkého konce. Československo o většinu objektů přišlo po přijetí podmínek Mnichovské dohody, takže betonové bunkry a pevnosti nikdy nemohly prokázat svou obranyschopnost v boji. Ani Maginotova linie, soustava železobetonových objektů, která se táhla od belgických hranic až k Itálii, svůj cíl nesplnila: německá armáda ji v červnu 1940 obešla přes území neutrální Belgie.
 

Betonová hradba, kterou nikdo nevyužil

Předválečné Československé opevnění, inspirované francouzskou Maginotovou linií, byl špičkový obranný systém. I když z velké části nebyl dokončen, vzbuzoval oprávněný respekt. Program výstavby pevností a pevnůstek byl schválen v prosinci 1935 a práce se naplno rozběhly až následující rok. Protože stavby organizovalo Ředitelství opevňovacích prací, podle zkratky této organizace, ŘOP, se lidově označovaly řopíky, malé betonové bunkry, které tvořily lehké opevnění. V konečné fázi jich mělo být postaveno přes 15 tisíc, stihly se dokončit dvě třetiny, tedy asi deset tisíc. Menších srubů byly zhruba dvě stovky, páteří obrany ovšem byly dělostřelecké tvrze s moderními zbraněmi a rozsáhlými podzemními prostorami. U nich se počítalo s posádkou v řádu stovek mužů, vesměs elitních jednotek složených z nejlepších vojáků. Mělo jich být sedmnáct, rozestavěno jich bylo přibližně deset.

Dnes jsou pohraniční pevnosti němými svědky dramatické etapy českých dějin a mementem bojů, které nikdy nenastaly. Některé jsou volně přístupné a zchátralé, jiné naopak perfektně udržované. Pozornost přitahují i ty, které wehrmachtu posloužily jako cvičné cíle: díky vysoké odolnosti materiálu přežily dodnes.
 

Králická pevnostní oblast

Nejdůkladněji byly opevněny úseky, které tehdejší velení armády považovalo za snáze průchozí pro invazní armádu, zejména okolí Náchoda, Opavsko či Znojemsko. Nejzajímavějším cílem pro fanoušky vojenských památek je Králická pevnostní oblast: je to jediná stavebně dokončená linie bez poválečných úprav a přestaveb. Napočítali byste tu přibližně 250 pevnostních objektů různých typů: tři stavebně dokončené tvrze, bezmála čtyři desítky samostatných těžkých objektů a na dvě stovky řopíků.

Pokud chcete poznat alespoň část zajímavých objektů pevnostního pásma mezi kótou Maliník a Zemskou bránou v Orlických horách, počítejte s několikadenní výpravou. Po kopcích a údolích také vede několik naučných stezek. Tou nejdelší je okružní trasa s příznačným názvem Betonová hranice: začíná v centru obce Mladkov a vede nejenom kolem dělostřelecké tvrze Bouda, ale také kolem řady malých bunkrů. Pozornost přitahuje hlavně řopík, který Němci sice odpálili, ale ten se jen převrátil vzhůru nohama.

Okružní je i naučná stezka Vojenské historie, která začíná v Králíkách a propojuje město s Vojenským muzeem, Muzeem opevnění Králický řopík a dělostřeleckou tvrzí Hůrka.
 

Maginotova linie

Soustavu obranných zařízení všeho druhu, nejdokonalejší a nejmohutnější na světě, budovala francouzská armáda na hranicích země od konce 20. let. Byla pojmenovaná podle André Maginota, ministra války v letech 1929–1932, který prosadil její financování, a stala se vzorem pro další pevnostní systémy.

Podle plánů mělo do hloubky až 25 kilometrů od hranic postupně vzniknout 45 velkých a 97 menších pevností, doplněných 352 jednoduššími stavbami. Do roku 1940 bylo dokončeno přes sto dělostřeleckých pevností. Zhruba polovina byla u italské hranice, kterou Francie považovala za nebezpečnější.

Podobně jako v bývalém Československu i na Maginotově linii Němci prováděli různé zkoušky a část poškodili. Po válce byly důležité pevnostní objekty opraveny a zařazeny do plánovaných obranných systémů Severoatlantické aliance proti případnému útoku vojsk Varšavské smlouvy, s postupnou modernizací ale ztrácely význam a armáda je opustila. Dnes jsou objekty Maginotovy linie většinou prázdné nebo slouží jako muzea; známé jsou například dělostřelecké tvrze Schoenenbourg (odkud je i náš srovnávací snímek), Fermont, Hackenberg či Saint Agnes. Velkým lákadlem pro fandy vojenské historie a vojenské architektury jsou zejména pevnosti v Alpách, většinou volně přístupné a ve vysokých nadmořských výškách, často nad 2 000 metrů.
 

Kdy a kam se vypravit?

  • Pro seznámení s dělostřeleckými pevnostmi se hodí teplejší oblečení: prohlídky trvají hodinu a více, i v létě bývá v podzemí 4 až 10 °C. S průměrnou teplotou okolo sedmi stupňů Celsia jde o nejchladnější veřejnosti přístupné památky v Česku.
  • V létě je pevnost Bouda otevřená denně, prohlídky podzemí tvrze začínají v 11, 13 a v 15 hodin, jindy dle možností provozovatele nebo po předchozí dohodě.
  • Také pevnost Hůrka má otevřeno každý den, prohlídky začínají v 10, 11, 13, 14, 15, 16 hodin. Až do výstupu poslední výpravy z podzemí zůstává k dispozici otevřená pokladna s prodejem literatury a upomínkových předmětů i občerstvení.
  • Denně kromě pondělí má otevřeno také Vojenské muzeum Králíky, a to od 9 do 17 hodin.
  • Tradiční společnou aktivitou oficiálních muzeí a památníků v Králické pevnostní oblasti jsou společné víkendy, kdy veřejnosti přístupné pevnostní objekty koordinují svoji provozní dobu a připravují speciální prohlídky nebo zvláštní programy. Společný víkend se letos chystá 25. a 26. července, 26. až 28. září a 24. a 25. října.
  • Bez diváků se letos odehraje srpnová Cihelna; 22. a 23. srpna ale chystá televizní přenos Česká televize, odehrají se i speciální prohlídky obou dělostřeleckých tvrzí a společný víkend pevnostních muzeí.
  • Akce Světla nad bunkry připomene 26. září mobilizaci v roce 1938.
Prototyp protibetonové střely Röchling na tvrzi Hůrka

20.7.
30.9.
Prototyp protibetonové střely Röchling na tvrzi Hůrka

Objekty čs. opevnění v Králické pevnostní oblasti jsou známé skutečností, že právě zde v letech okupace probíhalo rozsáhlé testování výzbrojních programů nacistické Třetí říše.

Vojenské muzeum Králíky - nejmodernější vojenské muzeum v České republice

Vojenské muzeum Králíky - nejmodernější vojenské muzeum v České republice

Navštivte celoročně přístupné vojensko-historické expozice věnované armádě, obraně státu a československým opevněním. Muzeum představuje zároveň zázemí pro každoročně pořádané vzpomínkové akce Cihelna.

Společný víkend muzeí v králické pevnostní oblasti

25.4.
25.10.
Společný víkend muzeí v králické pevnostní oblasti

Provozovatelé všech muzeí v Králické pevnostní oblasti prodlouží obvyklou otevírací dobu jednotlivých objektů a připraví pro návštěvníky řadu atrakcí.

Army Camp Cihelna 2020

16.8.
23.8.
Army Camp Cihelna 2020

Nejoblíbenější dětský tábor s vojenskou a brannou tématikou.

Pěchotní srub K–S 14

Pěchotní srub K–S 14 "U cihelny" v Králíkách

Muzeum čs. opevnění z let 1935-1938 - Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" v Králíkách je významnou památkou i pietním místem Pardubického kraje! Přijeďte se podívat do legendární pevnosti, kterou kráčela historie našeho státu.

Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka

Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka

Tvrz Hůrka je nejlépe dostupnou velkou moderní pevností v České republice (přístupná celoročně). Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Hůrka, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935–38.

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Rozhledna Kraličák na vrcholu Štvanice ve Skiareálu Králičák

Rozhledna Kraličák na vrcholu Štvanice ve Skiareálu Králičák

Ve Ski areálu Kraličák ve Stříbrnicích u Starého Města na Šumpersku se v listopadu 2018 otevřela nová rozhledna. Z jejího vrcholu si vychutnáte panorama Jeseníků a Králického Sněžníku.

Naučná stezka vojenské historie Králíky

Naučná stezka vojenské historie Králíky

Naučná stezka Vojenské historie Králíky je situována ve východní polovině Králické pevnostní oblasti, na severním okraji města Králíky. Trasa měří 6,5 km a spojuje Vojenské muzeum v Králíkách, dělostřeleckou pevnost Hůrka a pěchotní srub U Cihelny.

Areál Skiland Ostružná

Areál Skiland Ostružná

Areál Skiland Ostružná poskytuje ubytování v různých kategoriích – apartmány, hotelové pokoje, pokoje s kuchyňským koutem, rodinný penzion a Skiland penzion v Petříkově.

Pěchotní srub R-S-87 Průsek v Říčkách v Orlických horách

Pěchotní srub R-S-87 Průsek v Říčkách v Orlických horách

Objekt patří ke klasickým dvoupatrovým betonovým bunkrům, jejichž největší množství se nachází právě na severní hranici naší země. Tento srub je zajímavý tím, že měl být vybaven téměř všemi druhy zbraní použitelných v pevnostní linii.

Rozhledna Ruprechtický Špičák

Rozhledna Ruprechtický Špičák

Užijte si místo dalekých rozhledů! Rozhledna s kruhovým výhledem na české i polské území na vrcholu Ruprechtického Špičáku (880 m), nejvyššího bodu Javořích hor.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Jízdy transportérem  ve vojenském muzeu v Králíkách

Jízdy transportérem ve vojenském muzeu v Králíkách

Oblast kolem městečka Králíky, ležícího na hranicích s Polskem, byla ve 30. letech nejsilněji opevněným územím tehdejšího Československa. Dodnes tu najdete malé pevnosti, pěchotní sruby, mohutné dělostřelecké tvrze a také Vojenské muzeum s předváděcími jízdami v obrněném transportéru.

Dělostřelecká tvrz Bouda - muzeum čs. opevnění

Dělostřelecká tvrz Bouda - muzeum čs. opevnění

Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935-38.

Dělostřelecká tvrz Hanička - předválečné opevnění ze 30. let

Dělostřelecká tvrz Hanička - předválečné opevnění ze 30. let

Dělostřelecká pevnost Hanička patří do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech především proti Německu. Své dívčí jméno pevnost dostala podle osady nacházející se v okolí.

Památník obránců vlasti – pěchotní srub K-S 8 U nádraží

Památník obránců vlasti – pěchotní srub K-S 8 U nádraží

Dvoupatrový izolovaný pěchotní srub II. odolnosti, stojící v těsné blízkosti železniční stanice Červený Potok, který byl v roce 1938 plně vyzbrojen a vybaven. V objektu můžete zhlédnout několik expozic, které připomínají významné události naší vojenské historie.

Skalní útvary Kazatelny v Jeseníkách

Skalní útvary Kazatelny v Jeseníkách

Nápadné skalní útvary pod vrchem Kazatelny (925 m) naleznete v Hrubém Jeseníku, v těsné blízkosti žluté značky vedoucí z Rejvízu do Videlského sedla v blízkosti Opavské chaty nad údolím Černé Opavy.

Naučná stezka Betonová hranice v Mladkově

Naučná stezka Betonová hranice v Mladkově

Naučná stezka Betonová hranice mapuje a propojuje Muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda s Muzeem Vysoký kámen a po odbočce také s nedalekým Vojenským muzeem Lichkov. Stezka začíná u nádraží v Mladkově, je vedena po turistických značených trasách a měří 15 km.

Další aktuality

6.8.
2020
V lázních Bohdaneč léčí tělo i duši zároveň

V lázních Bohdaneč léčí tělo i duši zároveň

Východní Čechy | Lázně a wellness
5.8.
2020
Deset výletů na hradní rozhledny

Deset výletů na hradní rozhledny

Východní Čechy | Památky