Speciálně pro Studio Vivat Musica! připravil současný umělec Michal Kindernay Zvukovou mapu Prahy. Přikládáním kostek na označená místa mapy můžete slyšet jednotlivé zvuky, nebo autorské zvukové kompozice z těchto míst. Zvuky lze přehrávat přes sebe, kombinovat a vytvářet tak úplně nové zvukové skladby. Interaktivní zvukový objekt využívá databázi nahrávek několika desítek českých i zahraničních umělců a poprvé umožní Prahu skrze mapu nejen vidět, ale i slyšet.
Vstupní prostory do výstavy v respiriu 1. patra Veletržního paláce v Praze tvoří celkem pět interaktivních částí, kde autoři a tvůrci rozehrávají některá témata výstavy Vivat Musica! ještě předtím, než návštěvník do výstavy vstoupí. Prostor je tak jakousi evokací souvislostí vizuálního umění a hudby. Témata jednotlivých interaktivních částí pracují s vjemy, pocity a abstrakcí i s příběhy:
Mýty, klišé, i pozoruhodné skutečnosti ze života geniálních hudebních skladatelů Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka či Leoše Janáčka mohou zvídaní návštěvníci prozkoumat v kvízu, který doplňuje výběr třinácti portrétních plastik od různých sochařů ze sbírek Národní galerie v Praze.
Hraví návštěvníci mohou vyzkoušet nástroj pod názvem „barevné klávesy“, který umožňuje jak vlastní hru, tak zkoumání teorií o barevném slyšení, které bylo jedním ze zásadních témat avantgardy a abstrakce v 1. polovině 20. století. Co zahrají se na projekčním plátně objeví ve formě barev. Návštěvníci pak mohou vlastní zážitek konfrontovat s díly umělců Miroslava Ponce nebo Arne Hoška.
Téma další, hudební partitury, otevírá tvořivý prostor pro neobvyklé pojetí „návodu“ nebo „záznamu“ k hudební skladbě. Tvořiví návštěvníci mohou využít přírodních i technických zvuků ve sluchátkách jako předlohy pro vlastní partituru a nebo se inspirovat zcela svou fantazií, či přímo ve výstavě, jejíž závěr ukazuje originály takovýchto neobvyklých partitur od více než dvaceti umělců posledních desetiletí. K inspiraci mohou posloužit také vybrané knihy. Vlastní kresby mohou vystavit na připraveném panelu.
Když návštěvník Studiem prochází podruhé, při návratu z výstavy, může se oddat výtvarné hře nebo vlastní tvorbě již v přímém propojení s tím co viděl a prožil na výstavě.