Před 600 lety zuřila v Praze bitva na Vítkově

Hora Vítkov si symbolicky připomene hrdinnou obranu husitské posádky, která 14. července roku 1420 odrazila útok rakouských a míšeňských křižáků a tím prakticky donutila Zikmunda Lucemburského celou křižáckou výpravu ukončit.

Finanční tíseň neumožňovala Zikmundovi tažení protahovat, namísto zdlouhavého obléhání Prahy se proto rozhodl pro okamžitý útok. Ten byl plánován ze tří stran. Hlavní voj měl směřovat přes Špitálské pole a Vítkov, doplněn měl být výpadem z Vyšehradu a přes Karlův most. V cestě tomuto plánu stálo jediné – opevněný vrch Vítkov a na něm Žižka a jeho lidé.
 

Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte

Dne 14. července se hlavní část křižáckého vojska přebrodila na pravý břeh Vltavy a začala předstírat útok v oblasti Špitálského pole (dnešní Karlín). Jiné oddíly v počtu přibližně 7 000 – 8 000 těžkooděných jezdců převážně z Míšně a Rakouska vedených míšenským markrabětem Fridrichem IV. Bojovným a Pippem z Ozory podnikla z východu útok na Žižkovy pozice na Vítkově.

Díky úzké přístupové cestě a houževnatosti obránců nedokázali prosadit svou početní převahu. K prvnímu příkopu vjížděli jako do trychtýře, koně se před tou nenadálou překážkou začali vzpínat, ale dál nemohli. Zezadu na ně tlačili další a další jezdci. V tu chvíli je husité zasypali kamením a šípy. Přesto se situace po čase stávala kritickou a několika útočníkům se podařilo proniknout do srubovité husitské pevnosti.

Průběh bitvy zvrátili na svou stranu husité, když bojujícím přišli na pomoc posily střelců a cepníků z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité znásobili bojovým pokřikem, byli křižáci zahnáni na útěk. Teď už šlo železným pánům o holý život. Ústup se bleskově změnil v úprk z dosahu husitských sudlic a cepů. Někteří zoufalci přitom docela ztratili orientaci. Doplatili na neznalost terénu a na severním srázu se zřítili z Vítkovy hory.

Samotná potyčka si na straně křižáků vyžádala zhruba 100 – 300 obětí, na straně obránců odhady chybí. V Zikmundově ležení navíc přibývaly další problémy – nedostatek financí na výplatu žoldu a požár. Zikmund na dobytí Prahy rezignoval a 1. křížovou výpravu rozpustil. Ještě 28. červenc se sice nechal ve Svatovítské katedrále (Pražský hrad ovládaly jeho jednotky) korunovat českých králem, poté se ale i on stáhl do bezpečí Kutné Hory.

Velká husitská hra k 600. výročí bitvy

K výročí slavné husitské bitvy 1. křížové výpravy pořádá infocentrum Prahy 3 Velkou husitskou hru pro celou rodinu. Trasa hry je dlouhá necelé 4 km a obsahuje stanoviště se zábavnými úkoly. Na trase potkáte Jiřího z Poděbrad, Petra Chelčického, Jana Rokycanu, Prokopa Holého i Jana Žižku a další postavy husitské historie.

Během hry bude probíhat soutěž o nejakčnější fotku s živou postavou, fotopříběh na fb (slosování o ceny). S sebou nutné pouze dobrou náladu! Začíná se v sobotu 11. července v 10 hodin Milešovské ulici.